„Support Lesbiens a Nebe měli dohodnuté turné a nabídli mi, abych se k nim přidala. Já v letošním roce trochu omezila hraní v České republice, protože chystám velký koncert k desátému výročí na scéně na listopad. Tohle mi ale připadalo zajímavé a kromě toho jsem ještě na žádném turné s jinými kapelami nebyla. Tak teď jsem se rozhodla, že do toho půjdu. Bude to novinka i pro mé fanoušky, tak snad tuto změnu naopak ocení,“ vysvětlila Právu svou účast Farna.

Na diváky čekají čtyři hodiny hudby. „Na české poměry budeme začínat docela brzy, aby se to všechno do půlnoci stihlo. Pokud jde o nás, budeme hrát klidně první, protože pak nám zbude spousta času na zábavu,“ usmívá se zpěvák Support Lesbiens Czenda Urbánek.

„My to turné bereme především jako příležitost,“ zapojuje se do debaty Petr Harazin, zpěvák Nebe. „Chceme se v dobrém světle ukázat i před fanoušky Supportů a Ewy, aby do budoucna věděli, že když přijdou na náš koncert, budou se na něm bavit.“

„Jak Ewa Farna, tak Nebe mají větší množství příznivců mezi mladšími lidmi než my. Ti naši jsou spíše středního věku, ale myslím, že svou novou tvorbou bychom mohli oslovit i ty mladší, kteří dorazí,“ dodává Urbánek.

Farna očekává, že na některé koncerty přijedou i její polští příznivci. Řada z nich ji totiž jezdí podporovat i na vystoupení do České republiky. „Pevně věřím, že jim ukážeme, že v Čechách děláme dobrou hudbu,“ vysvětluje.

Ještě před začátkem turné vydává singl Na ostří nože. Avizuje jím novou desku, která vyjde k jejímu zmiňovanému desátému výročí.

Pod palbou

Nelze předpokládat, že by publikum, které přijde na koncerty, na některé z účinkujících pískalo. To se u nás příliš nenosí. Členové Nebe a Farna ale už podobný neúspěch zažili.

„Byli jsme ještě mladí, nejmenovali jsme se Nebe a hráli jsme v Havířově, kde vystupovala i Ewa,“ vzpomíná Harazin. „Bylo tam asi tisíc dětí, nikdy předtím jsme před tolika nehráli. V polovině koncertu ale vypadla elektřina. Nastalo ticho a do toho ticha někdo začal skandovat: Ewa, Ewa. Pozvolna se přidali další a my jsme, za naprostého nezájmu publika, odešli z pódia. Nikdy potom se nám nic tak strašného nestalo.“

„Já zase jednou zpívala na boxerském zápase v Polsku. Byla plná hala a přímý přenos sledovalo sedm miliónů diváků. Na počest nějakého japonského boxera jsem měla interpretovat písničku Big In Japan od skupiny Alphaville. V té době jsem se musela naučit do školy nějakou báseň, což jsem zvládla. Nezvládla jsem se ale naučit text Big In Japan. Když jsem si uvědomila, že ho neumím, pořadatelé ho ještě narychlo vytiskli a dali mi ho na zem. Potom na mě namířili bodové světlo, ale jinak byla v hale úplná tma, takže jsem text skoro vůbec neviděla a slova jsem si vymýšlela. Bylo to mé nejhorší vystoupení. Z básně v polštině jsem sice dostala jedničku, ale kluci z mé kapely mi dodnes pro výstrahu to vystoupení na boxerském zápase pouštějí,“ vzpomíná s úsměvem Farna.

Vybavuje si také to, že když jí bylo dvanáct a zpívala na jednom metalovém festivalu kdesi u Plzně, házeli po ní a po muzikantech diváci pivo. „Přerušila jsem koncert a dala jsem tomu minimálně jednou tak staršímu publiku monolog o tom, že jsem byla pozvána, abych zazpívala, a to také budu v následující hodině dělat. Poprosila jsem je, ať nehází pivo na muzikanty, protože ti byli najatí, aby mě doprovázeli, a jestli se mnou mají problém, ať ho hází na mě, protože Ewa Farna jsem já. Od té doby nepřiletěl ani jeden kelímek a já koncert dozpívala. Jakmile jsem opustila pódium, rozbrečela jsem se svému manažerovi v náručí. Na autogramiádě pak ale byli ti lidé strašně milí a vlastně ocenili, že jsem se jim postavila čelem,“ dodala zpěvačka.

Po prvních dvou koncertech bude turné On Stage pokračovat 6. dubna v Brně a následují další místa.