Článek
Scénář Dvojníků používá zápletku starou asi sto let - dva lidé se vymění a navzdory logice je nikdo, ani vlastní partnerky, nedokáže rozeznat. Z toho pak pramení různá „rozkošná nedorozumění“. Kdyby byl humor Dvojníků jen trochu vtipnější - klidně i šíleným extrémním způsobem - dala by se hloupost scénáře omluvit nebo alespoň přežít. Bohužel se nestalo.
Ondřej Sokol je vcelku schopný herec a snaží se z obou rolí vymlátit nějaký vtip, i když to jde hodně ztuha. Podaří se mu to asi dvakrát za 103 minut. Jeho zloděj Honza Rambousek vypadá jako nevýrazný smolař, kterého (úplně nepochopitelně) miluje stárnoucí barmanka Andrea (Simona Krainová), ačkoliv ji ignoruje nebo si od ní půjčuje peníze. Mezitím krade auta a snaží se žehlit konflikt s mafiánem Vytloukalem kvůli dluhům. Ten mu navrhne, že celý dluh smaže, když pro něj ukradne obraz.
Ondřej Sokol a Petr Nárožný v komedii Dvojníci
Po zpackané loupeži se mafián naštve ještě víc, ale zloděje si splete s učitelem z malého města Richardem, který přijel do Prahy na školení s kolegou (podivně přehrávající Miroslav Etzler). Učitel dostane „do těla” a zloděj mezitím ujede z Prahy k němu domů. Normálně se tam zapojí do života, aniž by si žena nebo kolegové něčeho všimli.
Film je plný klišé a nesmyslů (záměny, hloupí směšní policajti, zcela nepravděpodobný happy end). Ačkoliv měl Jiří Chlumský k dispozici Ondřeje Sokola, Petra Čtvrtníčka, Petra Nárožného nebo Jitku Schneiderovou, podařilo se mu natočit 103 minut čisté nudy. Směs amatéřiny a naivity, s jakou je příběh napsán, nutí člověka se ptát, jak je možné, že tohle někdo natočil a proč?