Porotce Pavol Habera v závěrečné řeči finále řekl, že soutěž vygenerovala talenty a teď by měli přijít ti, kteří s nimi budou pracovat. Oni to už ale měli dělat organizátoři SuperStar z televizních stanic Nova a Markíza. Jistě, zajistili zpěvákům pět minut slávy, několikrát změnili jejich účesy od otřesného k ucházejícímu, jako by to byl základ úspěchu, trpělivě je převlékali a nutili otravně se naparovat před produkty sponzorů. Toť vše. Teď je ještě protáhnou nějakými svými estrádami a bude.

Možná by přitom mělo patřit k dobrému zvyku organizátorů, že všem těm pidihvězdám, které jistě znají marné osudy svých předchůdců a možná je to frustruje, jasně řeknou, že jim teď nezbyde nic jiného (chtějí-li ovšem zpívat dál tak, aby to mělo smysl) než přistupovat ke zpěvu a práci na písničkách i kolem nich odpovědně a nadšeně. Tím spíš, když nejsou s to si skladby napsat a vyprodukovat, a tudíž budou odkázáni na profesionály, kteří od nich budou vyžadovat alespoň nápovědu o tom, co se sebou hodlají dělat. A také zapálení pro věc.

V pondělní ranní Snídani s Novou to však vypadalo, že nové hudební hvězdy nemají do ničeho chuť a nejraději by měly od všeho svatý pokoj. Emma Drobná, Štěpán Urban a Pavol Kovaliček, tři finalisté, se bezelstně přiznali, že na rozhovor přišli po tahu a skoro nespali, a podle toho to také vypadalo. Tupě civěli do prázdna, na otázky odpovídali v lepším případě dvěma holými větami, a když se jich moderátoři zeptali, co budou dělat dál, nikdo z nich vlastně pořádně nevěděl.

Byl to žalostný pohled na přístup mladých lidí, kteří by teď měli vzít příležitost za pačesy a poprat se o přízeň publika.