Jelen: Zatím jsme všechno přestáli. Zdá se to až neuvěřitelné

Málek: Dostali jsme spoustu gratulací, proběhla rovněž malá oslava…

Polák: Anděla jsme si pak půjčovali, putoval po rodinách členů kapely. Přímo v Hudebním divadle mě zastavil fotograf Martin Beck, který fotí analogově na klasické filmy, a poprosil mě, jestli si mě může se soškou anděla vyfotit. Ta fotka ale nevyšla, protože ve foťáku byl nějaký technický problém. Potom mi volal, jestli bychom nemohli přijít k němu do ateliéru, aby nás vyfotil všechny. Dělá krásné portrétní fotky na černém pozadí, a udělal je i nám.

Polák: Především to, že si nás všimla Akademie populární hudby, tedy odborná veřejnost. Líbíli jsme se jí tak, že nás nominovala a ve druhém kole hlasování dokonce podpořila k vítězství.

Díky tomu si nás všimlo více lidí a na koncertech se to projevuje tak, že jich chodí opravdu hodně. Zpívají si naše písničky a dávají nám najevo, že se jim naše hudba líbí. To je pro nás úžasné. Je to největší možná odměna, jakou jsme mohli dostat.

Málek: Sedmdesát. Byly i týdny, kdy jsme jich od čtvrtka do neděle absolvovali sedm. A celé to horké léto jsme jezdili v dodávce, ve které nefungovala klimatizace.

Polák: Jako kapela jsme ale všechno přestáli, nezažili jsme ponorkovou nemoc a dál fungujeme skvěle. Zdá se mi to až neuvěřitelné.

Málek: Těch sedmdesát koncertů nás navíc úžasně sehrálo. Myslím si, že jsme se muzikantsky zvedli.

Málek: Na podzimní turné, které začne nultým koncertem 22. listopadu v Hranicích a pak oficiálně o den později v Ostravě, jich máme připravených pět.

Polák: Jsou součástí našeho repertoáru pro nové album, které bychom chtěli vydat příští rok, v ideálním případě před letními prázdninami. Původně jsme doufali, že je vydáme už letos na podzim, ale v tom zápřahu jsme neměli šanci to stihnout.

Málek: Našli jsme si ale čas na jedno pětidenní soustředění, při kterém jsme vyplodili pár písniček a máme z něho i další dobré nápady.

Málek: Řekl bych, že si v nich víc hrajeme s nástroji. Zkoušíme nové zvuky, například banjo s bustrem, zkreslenou mandolínu...

Polák: Saša Smutný si ke své normální trumpetě koupil starou křídlovku, opravdu historický kousek, který jsme také použili. Podle mě bude ale zvuk nových písniček v rámci toho, co od nás lidé znají. Chystáme teprve druhou desku a rozhodně na ní nehodláme experimentovat.

Polák: To je pravda. V současné době je nás sedm, z toho čtyři členové přišli až v době nahrávání debutu Světlo ve tmě a později. Novinka je první, na které pracujeme společně. V zásadě je to ale tak, že píšeme písničky, texty a ve studiu do toho dáváme to, co umíme. Pokud bude na desce nějaký větší posun, tak se to rozhodně ukáže, až bude hotová.

Polák: Bylo to i pro nás trochu nečekané. Zkusili jsme si ji na zvukové zkoušce, a protože to bylo dobré, tak jsme si řekli, že ji rovnou zahrajeme.

Polák: Jenom jednou, na Mattoni festivalu na Staroměstském náměstí v Praze letos v červnu. Pevně věřím, že se nám to ale ještě někdy povede, i když to vypadá, že jak ona, tak my máme dost nabitý program.

Málek: Janu Kirschner však na koncertech docela dobře zastupuje Kateřina Marie Tichá, která se té skladby ujala.

Polák: Ano a představí na něm i některé své písničky z minialba, které v těchto dnech vydává. Momentálně si dává dohromady vlastní kapelu, se kterou bude v budoucnu vystupovat na samostatných koncertech.

Málek: Druhým hostem turné bude slovenská písničkářka Sima Martausová.