Článek
Zatímco v dubnu před dvěma lety byl ve skvělé formě a přesvědčivý, tentokrát jeho blok vyzněl poněkud ploše. Týká se to zejména první části, kdy se koncert ztěžka rozjížděl, a střední pasáž s klavírem v hlavní roli, tedy části akustické, při které se Ramazzottimu přímo rozpadl pod rukama.
Selhal v těch chvílích jako zpěvák, když měl s některými fragmenty vybraných písniček intonační problém, i jako bavič. Jestliže mu totiž civilní projev chlapíka v džínách a tričku, který umí zazpívat náruživou baladu i sofistikovaný pop, jde k duhu a sluší, neměl by ho opouštět. Jednak jeho herecké etudy, které měly být vtipné (třeba když se snažil přimět svého vokalistu, aby do středu pódia odnesl dvě židle najednou), humor postrádaly, a stejně tak nebylo šťastné nutit diváky zpívat, když bylo patrné, že italské texty jeho skladeb zná jen hrstka z nich.
Reputaci koncertu tedy zachraňoval závěr s hity Un’altra te, I Belong To You (Il ritmo della passione), Un attimo di pace, Cose della vita či Musica é. V tu chvíli se mu podařilo publikum roztleskat a také snaživě rozezpívat.
Ramazzottiho set byl však rozhodně vizuálním zážitkem. Na pódiu hrály důležitou roli nejenom zadní projekce, byť většina klipů k písním byla poněkud kýčovitá, ale také průhledná opona, jež podle potřeby padala dolů a zase se zvedala, aby umožnila kapele a především zpěvákovi mimo jiné i hru stínů.
Doprovodná skupina poctivě sloužila melodice písniček, instrumentální sóla byla výtečně odehraná a trio vokalistů odvedlo svou práci s naprostým přehledem.
Po přídavku to zase byl ten starý dobrý miláček dam a italský popový idol, který se s nezaměnitelným erotickým hlasem stal světovou hvězdou.
Eros Ramazzotti
O2 arena, Praha, 30. října
Celkové hodnocení: 60%