Přestože turné bylo připomínkou padesáti let na scéně a zazněla i jedna píseň z roku 1964, velký prostor dostaly písně z jejího posledního alba Give My Love To London. Titulní skladba koncert otevřela, ale zazněla i Sparrows Will Sing od Rogera Waterse, prý jediná optimistická skladba na desce, jak uvedla umělkyně.

Dodala, že její autor je zvláštní kombinací milionáře a anarchisty. Došlo i na tesknou baladu či spíše, jak sama řekla, na zaříkávání a modlitbu Deep Water.

Faithfullová hodně mluvila, aby si mezi písněmi vydechla, přece jen se na ní divoký život dost podepsal. Jak také poznamenala, když uváděla klasiku Broken English, tehdy ji fascinovala teroristka Ulrike Meinhofová, protože zabíjela se stejnou vášní, s jakou ona ubližovala sama sobě.

Přestože občas už bylo v hlase slyšet stáří, většinu písní odzpívala jistě, chraplák neztratil na podmanivosti, i když už spíše než sexy působil jako u ženy, která toho hodně prožila, což je ale pravda.

Osobně mi trochu chybělo, že nedošlo na písně Kurta Weilla, protože Faithfullová je vynikající brechtovskou interpretkou. Na druhou stranu je ale pochopitelné, že při připomínce padesáti let na scéně se chce více prezentovat vlastní tvorbou, ve které je též velmi silná a podává ji velmi přesvědčivě.

Celkové hodnocení: 80 %