Scenáristé Josef Klíma a Janek Kroupa totiž zabíhají ve svém příběhu o propojení zločinu a vysokých pater české politiky až do sfér satiry, kdy snadno dešifrovatelné narážky na reálné postavy mísí s fikcí a s víceznačným spikleneckým pomrkáváním na publikum. Českou politiku přitom karikují s až bulvárním gustem.

Divák tedy může být chvílemi i zmaten, jestli bude opravdu sledovat thriller, nebo se snad z příběhu o atentátu na českého prezidenta na konec nevyvine nějaký potrhle rozjívený kus.

Považte: trochu samolibý prezident Václav Wolf (Jan Kraus), zřejmě pověstný vlk v rouše beránčím, tu představuje Klause a jeho patolízal Forestek Klausova mluvčího Hájka (Marek Taclík). Wolf přitom rád tenis a letušky a nerad Evropskou unii.

Postava první dámy (Anna Šišková) zdědila slovenský původ po Lívii Klausové a hereckou profesi po Dagmar Havlové a k tomu je obdařena záští k manželovi, zhrzeností, arogancí, zálibou ve večírcích, zástupem milenců a celkově takovou mírou laciného nevkusu, že vedle něj bledne snad i skutečná aféra premiérovy milenky Jany Nagyové.

Jenže ani sama o sobě nepůsobí kriminální linie přesvědčivým a suverénním dojmem.
Autoři se sice snaží využívat ustálená schémata žánru, ale činí tak poněkud mechanicky, což je po třech dílech už dost znát. Nehledě na to, že se přitom tvůrci občas i bezděčně dotknou žánru parodie.

Potíže vznikají i s tempem vyprávění. V prvních dvou dílech sice scenáristé dokázali přivést hlavní hrdinku (Hana Vagnerová) mezi prezidentovy bodyguardy, zachránit hlavu státu před záhadným odstřelovačem, rozjet pátrání a jako hlavního podezřelého předložit policistu (Robert Jašków), ale už ve třetím udělali náhle čelem vzad a podrobně se vrátili do dávných dob, kdy se podezřelý infiltroval mezi neonacisty.

Přitom po celou dobu dokázali i zabíjet čas mnohomluvnými dialogy, jako by se ocitli v nějakém vztahovém seriálu.

Režie a kamera sice zjevně vědí, jak se dnešní krimi točí, ale vykreslily zejména s pomocí policejních rekvizit i řadu zbytečných kudrlinek.

A tak se zdá, že nebude nouze nejen o náhlé dějové zákruty, ale taky o nudu. Rozprostřenou do dalších patnácti dílů.