Rozměrná kniha Brutal Assault 20 let je podle očekávání výpravná, plná fotografií ze všech ročníků, i když pravda, zejména ty rané jsou trochu zrnité a asi by se daly najít lepší. V tomto případě to však nevadí. Fotky jsou sice důležité pro přiblížení atmosféry, ale mnohem zajímavější je text.

Kniha nestojí jen na snímcích hvězd, které během dvaceti let na festivalu hrály, a jejich vyjádření k účasti, i když ani to nechybí. Je to však jen doplněk do skládačky o jednom z našich nejvýznamnějších festivalů. Našly by se jistě větší festivaly, ale žádný si po takovou dobu neudržel takovou žánrovou vyhraněnost, ustoupili z ní i Colours of Ostrava, a nestal se jednou z nejvýznamnějších metalových akcí nejen v rámci republiky, ale přinejmenším ve střední Evropě. Navíc podobně jako Rock For People začínal jako malá akce pro tuzemské kapely.

Text přibližuje nejen růst brutalu, ale také nejrůznější peripetie, kdy se zvuková aparatura vozila na přívěsu za žigulíkem a letenky se platily ze zastaveného bytu s vírou, že přijdou lidi. Přibližuje střety s úřady, které zpočátku nepřály akci s provokativním názvem, jež byla vyhraněná i v rámci metalu.

Obálka knihy k 20 letům festivalu Brutal Assualt

Obálka knihy k 20 letům festivalu Brutal Assault

Zachycuje hledání vhodných prostor, kdy se ukázalo, že hrát na stadiónu v centru Blanska nebylo to pravé ořechové a v zaprášeném dole bez vody taky ne.

Je ale kronikou nejen festivalu, ale i doby. Ukazuje její proměny, původně se kapely zvaly dopisem, zatímco dnes se vše řeší po mailu. Přibližuje i to, jak se měnily stravovací zvyklosti, zatímco zpočátku občerstvení stálo na klobásách, později přibyl i gyros, nakonec vegetariánská strava.
 
Pohled pořadatelů a kapel také doplňují vzpomínky fanoušků a různých spolupracovníků.

Kniha také nic nezamlčuje, přibližuje problémy v Přerově i to, jak se původní tým rozešel, když se jeden z dvojice organizátorů dostal do vážných problémů.

Celkové hodnocení: 75 %