Více než čtyřhodinová inscenace (A)pollonia odkazuje už v názvu k jak řeckým mýtům, na nichž spočívají základy evropského eticko-filozofického hodnotového systému, tak k osudu Polska a Evropy za druhé světové války a hlavně k důsledkům, jimiž zvěrstva během války napáchaná, poznamenala natrvalo lidské duše.

O smyslu oběti i lidské slabosti

Textově projekt vychází z Aischylovy Oresteie na ose řetězícího se vztahu Klytaimnestra – Ifigenie - Agamemnon – Orestes, Euripidovy Alkestis, ale i z Kafkovy Zprávy pro akademii, Apolonie Hany Krallové, Laskavých bohyní Jonathana Littela, pamětí Marka Edelmana Láska v ghettu a řady dalších textů až po Rabindranátha Thákura a citace z talmudu. Takto vyjmenováno to zní hodně chaoticky, ale inscenace s texty pracuje velmi přehledně a organicky, vsazuje je do dokonale promyšlené a logické koláže směřující k základním otázkám po smyslu, oprávněnosti, ušlechtilosti či zbytečnosti obětí, právu život brát i zachránit, po zdrojích lidské síly i slabosti.

Kdo z vás by jednal jinak? – ptá se jak Agamemnón vracející se poznamenán vražděním z válečného konfliktu, lhostejno zda řeckého či světového, tak i Admetos, jehož život vykoupila jeho žena Alkestis svým vlastním. Nemůžete říct, že byste nezabili, jen že jste měli štěstí, že jste nebyli vystaveni situaci, kdy jste se k tomu museli rozhodnout, říká Agamemnon. a Admetos se velmi adresně ptá diváků: Kdo z vás by za mne obětoval život?

Warlikowského inscenace klade přesné otázky, které jsou nepříjemné a bolí, stejně jako jeho divadlo, které je ve svých prostředcích vlastně velmi prosté, ale o to působivější. Na jevišti dlouhém téměř třicet metrů se čtveřicí muzikantů, loutkami dětí v životní velikosti, několika pojízdnými kójemi a funkčně využívanou projekcí se odvíjí divadlo, které nenechá diváky v klidu, je ve svém dopadu velmi osobní, aktuální i nadčasové.

Vynikající polští herci

Warlikowski má k němu ovšem vynikající herce, kteří do (A)pollonie investují svá těla i duše na dvě stě procent, nebojí se velkého patosu i věcné, sžíravé ironie, adresného kontaktu s diváky, jsou dokonale profesně vybavení, včetně dokonalé dikce, práce s textem, hlasem, tělem i obrovitým prostorem. Neodmyslitelnou součástí představení je rakouská zpěvačka Renate Jett, jež svým úžasným témbrem dokonale souzní s patosem řecké tragédie i hrůzou holocaustu.

Warlikowského (A)pollonia položila v Plzni divadelníkům i divákům řadu zásadních otázek nejen o lidské existenci, ale i smyslu a podobě současného divadla.

Krysztof Warlikowski, Piotr Gruszczynski a Jacek Poniedzialek: (A)pollonia
Festival Divadlo, Novy teatr Varšava (PL), 10. září, DEPO215 Plzeň

Celkové hodnocení: 100%