Papčo je fascinován vzájemným spojením člověka a nekonečné horské masy. Ve svých dílech zpracovává zkušenosti horolezce a zhmotňuje nebezpečí i obdiv k tomuto extrémnímu sportu. Nevytváří však fotografie, jak tomu často bývá, ale originální skulptury, do kterých symbolicky vkládá latentní odkazy.

Výtvarně využívá kontrastu černé a bílé. Prostorové objekty rozprostřel do velké podzemní, a přesto hodně prosvětlené místnosti a menšího sálku, kde jsou na stěně umístěny vysvětlující informace. Každý objekt totiž nazval horolezeckou terminologií, takže se setkáme s Pravým komínem nebo Centrálním pilířem a můžeme se pokochat také grafickými symboly tatranského značení. Díky tomu se najednou expozice stává interaktivní zážitkovou výstavou a přesahuje obvyklou přehlídku skulptur.

Ve velkém sále trůní kubisticky tvarované objekty, spletitě se pronikající linie i monumenty dávající na odiv svoji hmotnostní převahu. Člověk, který pomalu prochází mezi jednotlivými exponáty, se stává nevědomky osamělým poutníkem v abstraktním prostředí. Sochy vypadají jako spadané kameny z horských velikánů či jako megalitické totemy dávno zapomenutých božstev prastarých civilizací.

I když Papčo používá umělý kámen, železo nebo silikon, je schopen díky své řemeslné zručnosti navodit dojem důstojné horniny, která nás přesahuje.

Když si sáhneme na některý z objektů, máme pocit, že nám do těla proniká zvláštní druh energie. Magie uzavřeného prostoru, ozvláštněného netradičními trojrozměrnými předměty vytváří vnímatelné magické napětí. Senzitivnější člověk si proto může z výstavy kromě estetického zážitku odnést i něco navíc.

Štefan Papčo: Mohutnosti
Oblastní galerie Liberec, do 20. září

Celkové hodnocení: 70 %