Víkendová vedra tentokráte pro pozdní večerní začátek ustoupila a tak Pivovarská zahrada byla příjemným místem, kam přišlo hodně diváků. Sopranistka jim spolu s druhým hostem, u nás nepříliš známým italským tenoristou Danilem Formaggiou, připravila vrcholný zážitek.

Po uvítacím slově Jana Čenského a Jiřího Vejvody již pódium patřilo Symfonickému orchestru Českého rozhlasu připravenému kvalitně dirigentem Petrem Vronským. Zpěváci se soustředili hlavně na italský a francouzský repertoár, vesměs známá díla Bizeta, Gounoda, Pucciniho a Verdiho. Novinkou pro nás byly árie z děl Charpentiera (opera Louise), Adama (Toreador) a zejména Ira Balfea (opera Cikánka).

Tradiční problém venkovních koncertů – amplifikace přenášeného zvuku – byl vyřešen až překvapivě slušně. Snad jen u pěvkyně bylo potřeba trochu zesílit a u tenoristy zase trochu stáhnout, což v některých duetech činilo malé problémy.

Sumi Jo zcela ovládla večer jistým ohebným hlasem s krásnými výškami a perlivou koloraturou, o osobním charisma ani nemluvě. Formaggia je spíše typem hrdinného tenora, ale měl i několik hezkých lyrických momentů.

Publikum si po skončení oficiálního programu ještě vyžádalo čtyři přídavky, tři operní z osvědčených hitů (Puccini, Verdi) a poslední – výjimečně popový s proslulým duetem Time To Say Good Bye. Ten ale tolik nevyzněl a je otázka, zda měl být vůbec zařazen. Večer byl důstojným zahájením festivalu, který pak v sobotu pokračoval koncertem Moravské filharmonie Olomouc.