Na sobotní vernisáži v karlovarské Galerii umění vzpomenula na svého manžela Milica Pechánková a na umělcovu počest zazpívali Václav Neckář s bratrem Janem. „Tahle výstava byla splněním manželova životního snu,“ řekla Pechánková na zahájení.

Spodní křídla galerie až do 2. srpna ozvláštňují písmové obrazy i Pechánkovy zejména filmové plakáty (například ke snímkům Běž si a dováděj, Konformista nebo Hanele).

Volné malířské tvorbě se začal věnovat až po roce 2003, v době, kdy se zotavoval z vážné nemoci. Jedním z nejvýraznějších obrazů je David a Goliáš. Připomíná v něm biblický příběh nebojácného Davida, který kamínkem vystřeleným z praku přemůže obra Goliáše. „Ve svých představách jsem ho takříkajíc namaloval na strop jipky, kde jsem ležel řadu dnů. Slíbil jsem si, že jestli i já zvítězím jako ten malý David, tak to zcela jistě namaluji,“ řekl Pechánek.

Už dříve přiznal, že se na jeho zdraví podepsal velký zápřah, když se musel častokrát jako knižní grafik vypořádávat se šibeničními uzávěrkami.

Filmové pocty a úpravy publikací

Jeho velkoformátovou malbu, často inspirovanou filmovými zážitky, řadí kunsthistorikové do takzvaného lettrismu. Je mile rozpustilá, jako by si malý kluk hrál s písmenky na papíře.

„Když jsem začal zvažovat možnosti vlastní tvorby, přirozeně jsem hledal svá témata právě v písmu. Zpětně si uvědomuji, že opravdu první náměty jsem spojoval s biblí. Bylo to spíš podvědomé. Racionální vysvětlení mi chybí. Teprve později se mezi skicami objevily ty mé pocty, které mají do jisté míry i humorný podtext. Třeba Pocta Janu Husovi se zrodila při cimrmanovském představení České nebe,“ vysvětloval.

Ani ta na výstavě nechybí, podobně jako vesele pestrobarevná Pocta Sharon Stone nebo několik verzí Ikarova pádu, v němž Pechánek nechává nevinné písmeno „i“ padat do propasti písmového chaosu.

Miroslav Pechánek také graficky upravil řadu publikací včetně jedinečné encyklopedické edice Český film. Vedle obrazů a plakátů dokazují šíři jeho záběru.