V jeho překladu hru uvádí nyní Letní scéna pražského Divadla Ungelt. Je to volba odvážná vzhledem k tomu, že diváci pod širým nebem očekávají spíše zábavu než drsný boj o přežití. Williams ale ve všech svých hrách nabízí silné příběhy, jež dnešní divadlo postrádá, stejně jako výjimečné herecké příležitosti.

Království boží na zemi přináší drama dvou nevlastních bratrů - drsného Kuřete s jižanským mindrákem černošského míšence a křehkého Lota umírajícího na tuberkulózu. Mezi nimi si své místo hledá Lotova novomanželka Myrtle. A protože se blíží povodeň a farmu obchází smrt, není času nazbyt.

Martin Hofmann (Kuře) a Jitka Čvančarová (Myrtle) v jedné z dramatických scén Williamsovy hry.

Martin Hofmann (Kuře) a Jitka Čvančarová (Myrtle) v jedné z dramatických scén Williamsovy hry.

FOTO: Marie Krbová

Režisér Pavel Ondruch se snaží temné drama vylehčit záblesky humoru. To se mu na jedné straně daří, na druhé ale i vymstí, protože diváci si pak humor dosazují i tam, kam nepatří - třeba do vrcholné scény, kdy Lot na sebe bere matčiny šaty, aby po jejím vzoru vyhnal vetřelce z jejich farmy.

Dobře se mu daří herecky odstínit oba rozdílné bratry. Martin Hofmann staví Kuře jako drsňáka se záměrně rozvolněnou, sarkastickou dikcí, nepříjemně upřenými pohledy a úspornými pohyby, v nichž se mísí chlapácká těžkopádnost udřeného farmáře s kočičí číhavostí.

Hofmann šetří s odkrýváním tajemství postavy až k výbornému závěrečnému dialogu s Myrtle.

Novomanžele Myrtle (Jitka Čvančarová) a Lota (Ondřej Novák) nečeká ve Williamsově hře dlouhá budoucnost.

Novomanžele Myrtle (Jitka Čvančarová) a Lota (Ondřej Novák) nečeká ve Williamsově hře dlouhá budoucnost.

FOTO: Marie Krbová

Tu ovšem režisér Ondruch s Jitkou Čvančarovou posunuli do výrazně jiné polohy, než jak ji napsal Williams. U něho je to herečka z music hallu s omezeným obzorem a silným samičím pudem sebezáchovy i sexu, Čvančarová přináší na jeviště čistou bytost s horoucí láskou vůči nemocnému Lotovi a téměř panenskou čistotou (podpořenou i nevhodným bílým kostýmem), v níž schází to žensko-erotické cosi, co z ní Kuře okamžitě vycítí jako možného spojence.

Williamsova Myrtle je Madonna i děvka, ale na Letní scéně ta druhá kvalita chybí. Jitka Čvančarová má nepochybně velký erotický i emoční potenciál, ale její Myrtle vychází až příliš ušlechtile a odtažitě.

Ondřej Novák zdařile vystihne zásadní zlom, kdy se nešetrně dozví o Lotově blízké smrti, ale pak už na jevišti spíš jen pasivně trpí, schází mu temný williamsovský tón mstivosti i trýznivé posedlosti matkou, který Williamsova Lota prohlubuje - jako ostatně všechny jeho dvojlomné a temné postavy.

Je dobře, že se Letní Ungelt o tuto nádhernou i drsnou hru pokusil, a je dobré ji vidět. Zároveň ale inscenace svědčí o znepokojivém faktu, že se české divadlo vzdálilo Williamsovi až příliš daleko, aby jeho hry režie i herci dokázali divákům přiblížit v jejich omamující temné syrovosti i víceznačnosti.

To se týká i linie biblických náznaků v textu, které jsou pro pochopení této hry podstatné. Ne nadarmo ji Williams nazval Království boží na zemi a své postavy nechává projít trnitou cestou ke spasení.

Celkové hodnocení 70 %