Album Srdcebeat je nalezená nová cesta. Kryštof se na něm nijak zásadně nezpronevěřil svému rukopisu, ve spolupráci s americkou producentskou dvojící Fuchs–Zmishlany se ale rozhodl vykročit vstříc současnému angloamerickému poprockovému mainstreamu. Patrné je to především ve zvuku alba.

Kapela ještě nikdy tolik nepracovala se zvukovými rejstříky klávesových nástrojů, jejich včleňováním do aranží písniček či pohráváním si s jejich barvami. Díky tomu zvuková složka kolekce vystoupala na úroveň melodičnosti i uchopitelnosti skladeb. I proto na albu není moc písniček, o kterých lze bez skrupulí říct, že se záhy stanou rádiovými hity. Srdcebeat už tak učinil, podobné parametry mají Otázky, Vysněnokrajina, možná Ty a já, ale ta především kvůli tomu, že působí jako sestra evergreenu Cesta, čili jde v jeho stopách a nenápadně se mu podobá, jen jí chybí stejná naléhavost a lehkost textu.

Další skladby si žádají čas, neboť jejich kvalita se vynořuje postupně. O pozornost si v tom procesu řekne i divoká Invaze, připomínající rejdy balkánské dechovky. V intencích tvorby Kryštof je to taková kumulace hudební energie, jakou dosud na desce neměl.

Potřeba vícerého poslechu je nadto poukazem k tomu novému, co Kryštof přináší. Z písniček se postupně vynořují zvuky, které jsou funkční a dotvářejí je v plné kráse. Tak pojď hledat břeh nebo Vysněnokrajina jsou jimi doslova nasycené a nechat je při poslechu působit rovnocenně s melodií je namístě.

Pozitivem alba jsou i duet Richarda Krajča se zpěvačkou Lenny, která zpívá poprvé česky a je v tom výtečná, a texty, v nichž Krajčo není až tak vynalézavý jako v minulosti (velmi povedené jsou ale hravé Otázky s mnoha výbornými obraty), leč jejich úroveň drží na české poměry stále dostatečně vysoko.

Pakliže album Inzerát uzavřelo první etapu existence Kryštof, Srdcebeat otevírá pro kapelu nové časy. Je to dobrá a vlastně i odvážná nahrávka.

Kryštof: Srdcebeat
Universal Music, 41:27

Celkové hodnocení: 80 %