Prozaik Ibráhím Abd Al-Magíd, který je připodobňován k zesnulému nositeli Nobelovy ceny Nagíbu Mahfúzovi, se vyznal z lásky k Alexandrii, k její tradici, kdy jako centrum Středomoří hostila Řeky, Syřany, Židy, egyptské křesťany a další. „Četl jsem Čapka, jeho Válku s mloky. Ale protože se cítím být existencialistou, z vašich autorů mám raději Kafku,“ řekl.

O podílu současné egyptské ženské poezie na společenském životě vyprávěla Fátima Qandílová, básnířka, kritička a pedagožka na Filozofické fakultě Univerzity Helán v Káhiře.

„Doba, kdy básník byl tlumočníkem nálady a názorů velkého počtu lidí, je pryč. Dnes píše hlavně o vlastních názorech,“ řekla.

Na otázku Práva odpověděla, že náklady knih poezie se v Egyptě pohybují mezi pěti sty a tisícem výtisků. Poezie podle ní není jen vyjádřením emocí, ale i souvislostí mezi pocity, jazykem, kulturou. Básník musí usilovat o to, aby vytvořil novou harmonii.

Letos nebyla udělena populární anticena za nejhorší překlad zvaná Skřipec. Několik knih z produkce loňského roku porota podrobila kritice, ale chyby nebyly tak velké, aby za ně anticenu udělila. Naopak Obec překladatelů se rozhodla kritizovat Národní knihovnu za údajné porušování autorských práv, když ve svých databázích neumožňuje vyhledávat knihy podle jména překladatele. Knihovna se nařčení brání a tvrdí, že autorská práva neporušuje.

V kategorii audioknih získalo cenu zpracování knihy Muž jménem Ove, kterou načetl Jan Vlasák. Nejlepším interpretem se stal Oldřich Kaiser za tlumočení novely Bohumila Hrabala Bambini di Praga 1947. Hlavní cenu Slovník roku 2015 získal Soubor sedmi slovníků pro interkulturní práci.