Nejnudnějším obdobím moderní populární hudby byla polovina 80. let, v té době byla hudební rozmanitost nejmenší, napsali vědci ve studii, kterou otiskl časopis Open Science britské Královské společnosti. K tomu prý přispělo především masové rozšíření umělých bubnů a syntetizátorů.

Od roku 1960 zažila populární hudba v USA tři přelomové roky. Prvním byla takzvaná britská invaze z roku 1964, kdy v Americe slavily triumf skupiny Beatles a Rolling Stones. Další přelom nastal v roce 1983 s příchodem takzvané nové vlny a zatím poslední a zároveň nejvýraznější přišel v roce 1991, kdy se stal součástí hlavního proudu popu hip hop. Větší „revoluci” v hudebních žebříčcích prý USA od roku 1960 nezažily. Naopak britské kapely, často ovlivněné americkými hvězdami rock'n'rollu jako Chuck Berry a Little Richard, pouze sledovaly už existující trendy.

Britští vědci analyzovali s pomocí speciálního počítačového programu zhruba 17 000 písní, které se v letech 1960 až 2010 objevily v amerických hitparádách. Experti zkoumali například použité hudební nástroje, akordické sledy a melodie. Všeobecný trend sjednocování populární hudby se podle nich neprosadil. Po polovině 80. let se údajně hudební různorodost opět obnovila.

„Někteří lidé určitě nebudou souhlasit s naším vědeckým přístupem a budou ho považovat za příliš omezený u tak emocionálního tématu,” připouští spoluautor analýzy Matthias Mauch. Spolu s kolegy chce nyní studii rozšířit o 40. a 50. léta. Prý už jenom kvůli tomu, aby potvrdili či vyvrátili tvrzení, že rok 1955 byl rokem zrození rock'n'rollu.