Úvod novinky je poněkud zavádějící. Písnička Riverman totiž zprvu velmi připomíná hit Oasis Wonderwall. Naštěstí Noel brzy od riskantního tahu (možná jenom záměrné provokace) ustoupí a začne rozehrávat vlastní představu o moderním poprockovém zvuku. Vlastně dvě představy.

V té první podle něho vypadá stejně jako v devadesátých letech a fakticky opět připomíná sound písniček Oasis. Noel Gallagher má zřejmé právo udělat to, nadto je na albu několik velmi dobrých, chtělo by se konstatovat hitových písniček. Třeba hned druhá In The Heat Of The Moment má parametry kompozice, která by mohla v prodejním žebříčku vyšplhat dost vysoko. Obdobné je to u odlehčené a velmi příjemné The Girl With X-Ray Eyes i čtvrté v pořadí, rockové vypalovačky Lock All The Doors.

Noel Gallagher’s High Flying Birds: Chasing Yesterday

Noel Gallagher’s High Flying Birds: Chasing Yesterday

FOTO: Warner Music, ČTK

Následně se už ale Gallagher více noří do hudebních hlubin a jakéhosi hledání nového zvuku, čímž odhaluje svou druhou představu. Staví v ní na syrovějších kytarách, povoluje jim rozehrát plochy do šíře, na občasnou výpomoc přizval dechovou sekci a trochu rezignuje na sílu písničky. V náladě skladeb se dostavuje melancholie i romantismus. Dobře rozjetou desku to sice trochu přibrzdí, ovšem k Noelu Gallagherovi fakticky i tato interpretační poloha patří.

Rozdělení novinky na dvě části je, pravda, trochu schizofrenní. Gallagher se však rozhodl hledat, a bez skrupulí to demonstrovat na desce. A ta je ve výsledku velmi slušná. Dobré jméno svého tvůrce uhájila.

Noel Gallagher’s High Flying Birds: Chasing Yesterday
Sour Mash Records/ Warner Music, 43:56

Celkové hodnocení: 70%