Čtvrté album The Subways vydáváte deset let po debutu. Jak si vzpomínáte na rok, kdy prvotina Young For Eternity vyšla?

Všechno, co si pamatuju, je absolutně šílený hurikán aktivity. Byli jsme velmi mladí a ve studiu jsme na albu tvrdě pracovali s producentem Ianem Broudiem. Trochu jsme vyšilovali. Ale zároveň jsme byli fascinováni začínajícím dobrodružstvím. O tom, že nahrajeme album ve velkém nahrávacím studiu, jsme totiž snili od dětství. Splnil se nám sen a stále pokračuje. Dělám práci, kterou jsem si přál dělat od dětství, a uvědomuji si to každý den.

Jste měsíc před vydáním čtvrté desky stejně nervózní jako tehdy?

Řekl bych, že ano. Mám totiž v hlavě stanovený poměrně vysoký standard. S kapelou jsme tvrdě pracovali, já napsal všechny písničky, a navíc jsem album poprvé sám celé nahrával, produkoval a mixoval. Má nervozita je nyní dokonce vyšší, protože se za výsledek cítím víc zodpovědný. Ať se to lidem bude líbit, nebo ne, mohou z toho vinit hlavně mě.

Vaše nejoblíbenější píseň na albu je prý Dirty Muddy Paws. Co ji inspirovalo?

Naše zlatá retrívřice Daisy se procházela v zimě po dvorku a byla úplně od bahna. Když jsme ji z deště pustili dovnitř, zablátila celý dům. A já jsem jí říkal: Ale ne, Daisy, podívej, co jsi udělala svými špinavými zablácenými tlapičkami.

A hned mě napadlo, že to je skvělý název pro písničku. A tak jsem ji hned napsal.

Ale nakonec to není tak úplně písnička o Daisy…

Máte pravdu, využil jsem tu historku jen pro název. Přemýšlel jsem, k jakému příběhu by se hodil, a vzpomněl jsem si na jeden, který mi vyprávěl kamarád. Pořád někde poslouchal, jak jeho přítelkyně chodí do klubů, a ne že by ho přímo podváděla, ale motala se kolem ostatních chlapů příliš těsně.

Říkal mi, jak se cítí a jak mu je, když je sám doma.

Na čí názor v hudbě nejvíc dáte?

Prvním člověkem, kterému dám vždy novou hudbu poslechnout, je moje maminka. Je to stará rockerka, miluje rokenrol a vždycky mě upozorní na to, když začínám být moc měkký nebo když to jednoduše není dost dobré. Když jsem jí dal poslechnout nové album, nemohla se ho nabažit a pořád mi posílala zprávy, že je hrdá.

Budete podobně nahrávat i v budoucnu?

Už máme spoustu písniček, které chci nahrát. A kupuju si mnoho nového vybavení, v podstatě mám v hlavě naše další připravené.

Chtěl bych ho začít nahrávat už v létě. A také bych chtěl začít produkovat pro další kapely.

Už máte něco rozjednaného?

Ne. Pořád čekám na telefon. Těším se, až zavolá nějaká mladá kapela a řekne, že by chtěla, abych s ní udělal pár písniček.

To by bylo vzrušující. Moc by se mi to líbilo.

Mohla by být z České republiky?

Rozhodně! Odkudkoli. Myslím, že máte skvělé kapely. Pracovat s kapelou z České republiky by mě těšilo obzvlášť, protože to u vás milujeme. Kdyby někdo stál o mé vedení, jsem tu. Líbilo by se mi někomu pomoci začít. Situace v hudebním průmyslu teď není jednoduchá, a rád pomůžu.

Vy studujete literaturu, že ano?

Studuju dálkově kurz anglického jazyka a literatury. Nechodím na vysokou školu nebo tak něco, je to studium přes internet, posílám eseje a podobně. Rozšiřuju si tak čtenářské obzory.

Dostanu se k nejrůznějším knihám, které bych si jinak nikdy nepřečetl. A také je to skvělý způsob, jak trávit čas na turné místo pití, drog, barů a dalších klišé rokenrolových hvězd. Snažím se svůj čas trávit inspirativně a umělecky. Dělám to už dva roky a myslím, že mi to moc pomáhá i jako autorovi. Čtu hodně poezie a baví mě sledovat stavbu vět a to, jak může jejich konstrukce změnit výsledný efekt.

Těch klišé rokenrolu jste si už asi užili, že?

Rozhodně. Už jsem byl naprosto unavený z toho, že jsem moc pil. Uvědomuji si, že loni touhle dobou jsem byl alkoholik. Neustále jsem se potřeboval nořit do té propasti, abych utekl před pocity, které mě někdy zahlcují, ale které upřímně rád využívám při psaní. Rok nepiju, daleko víc píšu a cítím se daleko kreativnější. Ta klišé jsem odhodil.

Netušila jsem, že narážím na něco tak citlivého.

Ne, to je v pořádku, mluvím o tom rád. Ostatně i na nové desce jsem tato témata otevřeně využil. Zpívám o svých závislostech a obsesích. Mám pocit, že jsem se tímto albem svým způsobem očistil. Písnička I’m In Love and It’s Burning In My Soul, která vypadá na první pohled jako písnička o lásce, je ve skutečnosti o tom, jak miluju alkohol a jak se neustále potřebuju ztřískat. Nevadí mi ale, že si bude většina lidí myslet, že je o lásce. Mám love songy rád. Ale jsem to já, zotavující se ze svých závislostí. Boj s vlastními démony mi autorsky pomohl.

Proto jsem na tu nahrávku tak pyšný. Vím, že jsem ty démony dostal pod kontrolu a tu vášeň jsem proměnil v umění.

Svou vášeň také směřujete do lokální politiky, že ano?

V poslední době jsem se tomu nevěnoval, ale v květnu budu kandidovat za labouristy do zastupitelstva. Myslím, že současný establishment se o to stará moc špatně a nikomu jinému se do toho nechce. Takže se chystám jim nakopat zadek.

Muzikanti často skládají písně o politice a lokálních problémech. To je pěkné, ale já jsem si řekl, proč do toho nejít naplno, nezkusit získat mandát a opravdu něco změnit. Pořád jsem naštvaný, jak ti pitomci ničí zdravotnické služby, místní dopravu a o nikoho se nestarají. Tak jsem si řekl, že je to na mně.

Může se Vám hodit na službě Zboží.cz: