Hlavní obsah

Klasika a Jazz: Rok české hudby a změny šéfdirigentů

Právo, Vladimír Říha

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Letošní rok byl hlavně ve znamení Roku české hudby, akce, která měla uctít výročí našich klasiků a připoutat pozornost k domácí tvorbě. Ne vše se sice povedlo, jak mělo (viz nepodařený závěrečný koncert v pražské O2 aréně), ale dopad i výsledky lze připočítat k pozitivům roku.

Foto: Supraphon

Jeden z našich nejúspěšnějších komorních souborů smyčcový Pavel Haas Quartet letos získal již třetí Grammophone Award v Londýně za nejlepší nahrávku roku

Článek

Zejména premiéry nových skladeb (uveďme Moravu Vladimíra Franze či Hořkosti Jana Klusáka) obohatily programy a zůstanou v repertoáru souborů.

Nepřímo na Rok české hudby navázaly i dvě další akce – uvedení projektu České filharmonie s nahráváním děl Antonína Dvořáka doplněného o televizní snímky a osmdesát let orchestru Pražských symfoniků FOK.

Česká hudba se také více dostávala do programů velkých i malých festivalů a takto došlo k dalším objevům. Vzpomeňme premiéry koncertního provedení opery Antonína Dvořáka Alfred na Dvořákově Praze.

Pozornost vzbudily dvě ohlášené změny na šéfovských postech. U FOK místo nemocného Jiřího Kouta bude od příští sezóny šéfem Fin Pietari Inkinen a u PKF – Prague Philharmonia místo Jakuba Hrůši Francouz Emmanuel Villaume.

Změny u České filharmonie 

Mnoho změn se připravuje i u České filharmonie. Ta se po velkém úspěchu na zájezdu v USA odhodlala k zahájení generační výměny, zkouší mnoho nových mladých tváří a šéfdirigent Jiří Bělohlávek připravuje i změnu na místě koncertních mistrů houslí, kde k Josefu Špačkovi hledá mladší osobnost.

Změny připravil i festival Pražské jaro. Odešlo téměř celé vedení festivalových soutěží a některé postavy dlouho s festivalem spojené (Antonín Matzner).

Dobrou zprávou je, že i v době omezeného financování kultury je hudebních festivalů dost. Pražské jaro uvedlo San Francisco Symphony Orchestra, Dvořákova Praha Izraelskou filharmonii, Firkušného festival dokonce Berlínskou filharmonii. Zmenšený objem peněz a boj o granty je ale průvodním jevem takových akcí a lze jen obdivovat menší festivaly, které chytrou dramaturgií, větším zapojením crossoverových programů či filmových melodií, nového fenoménu koncertních sálů, přitáhnou pozornost posluchačů. Struny podzimu jako dobrý příklad letos dokonce uvedly jazzmany Brada Mehldaua a Hugha Masekelu.

Dalším takovým je festival Prague Proms a koncertem jazzové zpěvačky Natalie Cole se dostáváme již k jazzu, který letos na českých festivalech uvedl například Herbieho Hancocka (Brno) či Band Clayton-Hamilton (Přerov).

Koncerty roku podle Vladimíra Říhy

1. Berlínská filharmonie, klavír Ivo Kahánek, listopad, Smetanova síň v Praze

2. San Francisco Symphony Orchestra, housle Julia Fischer, březen, Smetanova síň, Praha

3. Magdalena Kožená se souborem La Cetra v programu Claudio Monteverdi a jeho doba, březen, Rudolfinum Praha

4. Jonas Kaufmann, zahajovací galakoncert MHF Český Krumlov, červenec

5. Danny Elfmann, Tim Burton, ČNSO, Prague Proms, březen, Smetanova síň, Praha

V létě proběhl další ročník Bohemia Jazz Festu a největší jazzovou událostí roku bylo vystoupení Američana Tonyho Bennetta v pražském Kongresovém centru.

Reklama

Výběr článků

Načítám