Cenu ministerstva kultury za přínos v oblasti divadla dostane teatrolog Adolf Scherl, v oblasti hudby muzikolog a skladatel Miloš Štědroň. Za výtvarné umění porota vybrala sochaře Stanislava Kolíbala, porota pro architekturu vybrala Ladislava Lábuse.

Ceny se budou předávat ve čtvrtek večer ve Veletržním paláci v přímém přenosu ČT. A 29. října se budou v kině Ponrepo samostatně předávat ceny za přínos v oblasti kinematografie a audiovize, protože součástí večera je i projekce. Ceny dostaly dokumentaristka Kristina Vlachová a in memoriam režisérka Věra Chytilová. „Porota cítila velký dluh, že Věra Chytilová nebyla oceněna již dříve, získala tedy cenu in memoriam,” řekl předseda poroty Ivan Biel.

Laureát Státní ceny za literaturu Patrik Ouředník je podle předsedy oborové poroty Josefa Chuchmy „rozkročený mezi českou a francouzskou kulturu a svou francouzskou kulturou nasáklou vzdělanost přenáší originálním způsobem na české území”. Porota, která ve stejném složení pracovala tři roky, se podle něj vždy snažila, aby cenu získala osobnost, která něco dokázala, je za ní nesporné dílo, a zároveň je nadále živě v literatuře přítomna, ovlivňuje určitý okruh lidí, je třeba i předmětem kontroverze.

Devětaosmdesátiletý teatrolog a divadelní kritik Adolf Scherl cenu podle předsedy poroty Martina Švejdy dostal za celoživotní badatelský přínos české teatrologii. Zasadil se podle něj o vnímání českého divadla v širším kontextu, věnoval se nejen českému divadlu na území českých zemí, ale také divadlu německému.

Miloš Štědroň

Miloš Štědroň

FOTO: Jan Handrejch, Právo

Miloš Štědroň byl dlouhá léta spjat s brněnským divadlem Husa na provázku, je autorem například melodií z muzikálu Balada pro banditu. Zpočátku se věnoval spíše hudební teorii a historii, komponování přibližně od poloviny 70. let. Jako muzikolog se zajímá zejména o hudbu 20. století. Porota vyzdvihla jeho snahu o propojování žánrů i pozornost, kterou věnuje folklóru.

Pro Stanislava Kolíbala jako hlavní argument podle předsedy poroty Víta Havránka zní to, že jde o výraznou osobnost, která spíše rozděluje. „Angažoval se nejen jako umělec, kde mu radikalita přinesla kvalitu práce a vyhraněnost. Jeho angažmá v Národní galerii v době působení Milana Knížáka mu přineslo i řadu debat a odsudků. Jeho umělecký hlas je ale naprosto nezpochybnitelný,” řekl Havránek.

Ceny jsou spojeny s odměnou 300 000 korun. Někteří předsedové porot poukázali na nízký počet nominací ve všech kategoriích kromě literatury –tam se sešlo 32 nominací. V oblasti architektury byl kandidát pouze jeden, na překlad bylo 14 nominací, na divadlo a výtvarné umění po devíti, na hudbu pouhých sedm; některá jména se přitom objevují několikrát.

Vít Havránek řekl, že by se přimlouval za jmenování sboru nominantů, osobností z oboru, které by mohly skupinu nominovaných doplnit. Tak to funguje u některých cen, třeba Ceny Jindřicha Chalupeckého. „Ve výtvarném umění byly letos výrazné osobnosti, chyběla tam ale žena. Podobné diskrepance by mohl zmíněný sbor nominantů upravovat,” míní. Předsedové porot si obecně stěžovali na malou propagaci těchto významných ocenění.