Článek
K osvěžení pravidel: účastnit se může kterýkoli architekt, podle jehož návrhu byla v Česku postavena stavba, jež byla dokončena mezi 1. lednem předchozího roku a koncem března roku vyhlášení. Soutěží se v sedmi kategoriích, v každé je udělena cena, možné je i čestné uznání, nad vším stojí jedna Grand Prix. Práce přihlašují sami tvůrci, k prezentaci mají k dispozici jeden normovaný výstavní panel. Posouzení provádí mezinárodní porota, v níž Česko zastupuje vždy jen jeden kritik, teoretik nebo výtvarník. Složení poroty je každý rok jiné.
Letos se do soutěže přihlásilo celkem 118 prací, nejvíce v kategorii novostavba (44), dále v kategorii interiér (25), rekonstrukce (22). Ostatní kategorii byly zastoupeny (tradičně) velmi málo: krajinářská architektura a zahradní tvorba (5), urbanismus (5), jen o trochu lépe na tom byly architektonický design a drobná architektura (10) a výtvarné dílo v architektuře (7).
Nedá se přitom říci, že bylo prezentováno 118 staveb - mnozí autoři využili kategorií a stavbu přihlásili ve více - 5 staveb soutěžilo dokonce ve 3 kategoriích a 9 aspoň ve dvou. V letošním ročníku dominovaly stavby určené pro bydlení - 21 rodinných domů, 12 bytových domů, 2 domy pro seniory a v interiérové kategorii ještě 4 byty, tedy více než 1/3 soutěžících.
Minimalismus nakloněný přírodě
Je to pozoruhodný posun - ještě před pár lety byla vypisována zvláštní cena pro obytnou stavbu, která měla podpořit zájem architektů (i když možná spíše investorů) o tuto nejzákladnější architektonickou disciplínu. Při prohlížení soutěžících staveb lze konstatovat, že podávají velmi pestrý obraz současné české architektury, v němž se odrážejí na různé úrovni aktuální evropské trendy, poněkud ustupuje kdysi tak oblíbený novofunkcionalismus, nahrazován minimalismem. Důraz je kladen na výraznost architektonické formy stejně jako na ohleduplnost k existujícímu prostředí, ať přírodnímu nebo městskému.
Příjemný obraz skýtá kategorie rekonstrukcí, kde se hojně ctí především úcta k práci původních architektů. Zajímavé je v tomto směru ovšem prohlášení poroty, která doporučila, aby kategorie restaurovaných budov byla vynechána, neboť nejde o tvůrčí činnost, ale "dovednost, která by měla být ponechána specialistům a vědcům". Námět jistě k diskusi.
Od novostavby k rekonstrukci
V kategorii novostavba byla udělena cena Smuteční síni v Turnově (L. Čížek, O. Moravec, M. Nekola, R. Šíma), k tomu čestná uznání pro Pavilon F na Výstavišti v Brně (M. Komárek, M. Rudiš), Domovu důchodců v Liberci-Františkově (P. Janoušek, B. Šonský, P. Kincl), Obytný soubor Villa Park Strahov (B. Redčenkov, P. Tomášek, J. Wertig), dále Logistický areál v Písku (T. Novotný, T. Zmek) a pro Nový český dům ve Velkém Týnci (P. Nasadil).
V kategorii rekonstrukcí získala cenu Obnova a dostavba rodinného domu Gustava Mahlera v Kališti (V. Krátký, J. Pelcl). K této stavbě také Obec architektů směrovala čestné uznání pro investora. Mezi interiéry byl oceněn Club restaurant Stromovka (M. Kunc) a čestně uznán interiér UPP (Š. Caban). Z krajinné tvorby byla oceněna rekonstrukce Denisových sadů a Studánky v Brně (V. Babka, P. Hrůša, P. Pelčák, Z. Sendler) a mezi výtvarnými díly v architektuře dostala cenu Socha Franze Kafky (J. Róna, architektonické řešení D. Vávra, J. Linhart, M. Rossler).
Prestižní Grand Prix 2004 byla udělena jednomu z nejmenších soutěžících, a to Křivoklátskému letohrádku v lese u Dolního Bezděkova (Stanislav Picek), který soutěžil v kategorii Architektonický design a drobná architektura. Podle vyjádření poroty "tento letohrádek oslavuje prolnutí přírody a hudby, které možná přesahuje architekturu". Porota "byla fascinována sílou myšlenky, která by měla být viděna v současném kontextu komerce, pluralismu, absurdity... a vědomí komiky". Pokud se na něj budete chtít podívat ve skutečnosti, vězte, že i porota údajně dvě hodina bloudila křivoklátskými lesy.
Porota bodovala
Ještě ale malá poznámka k porotě. Či spíše k tomu, jak sama představila svou práci. Nejen že prohlásila, že rekonstrukce nepatří do posuzování v Grand Prix. V tom ji možná omlouvá neznalost zde uctívaného prohlášení Pavla Janáka, že architekt se má v památce chovat jako dobře vychovaný host na návštěvě.
Úroveň rekonstrukcí v Česku je vysoká a vysoce ceněná právě pro často nečekanou, obdivuhodnou pokoru, kterou architekti v památkových stavbách projevují. Velmi často je jejich nejvyšším a pro ně nejobtížnějším architektonickým činem právě to, že potlačí vlastní ambice. Věřím, že se toho nehodlají vzdát.
Porota také měla výhrady proti kategorii interiéru a proti tomu, že se různé stavby hlásí v různých kategoriích. Kdo si prostuduje Zprávu poroty v letošním katalogu soutěže, musí dojít k závěru, že stavby nebyly posuzovány rovným metrem. Podle pravidel má každá stavba nárok na zastoupení jedním panelem. Letos ovšem porota sloučila panely z různých kategorií pod jednu jedinou, obvykle novostavbu. Znamená to, že několik staveb mělo výhodu širšího zastoupení.
Asi to není úplně fér, zvláště když předseda poroty sám prohlásil, že smuteční síň v Turnově podle panelu v kategorii novostavba by mezi laureáty nezařadili, ale když viděli panel v kategorii interiér, tak se vrátili - a ve výsledku z toho byla cena právě v kategorii novostavba.
A nakonec jedna nečekaná informace. Předseda poroty, profesor Co lin Stansfield Smith z Velké Británie, vyhlásil, že letošní finalisté jsou lepší než všichni předchozí finalisté Grand Prix, snad s výjimkou knihovny FF MU v Brně (Grand Prix 2002).
Prohlásil to na základě srovnání letošních soutěžních panelů se symbolickou připomínkou jednotlivých laureátů na velkých, ale pouze jednotlivých fotografiích. Při vší úctě k letošním oceněným tímto výrokem porota v mých očích shodila nejen svou kompetentnost, ale tak trochu i celý tento ročník.
Výstava oceněných prací v pražském Veletržním paláci je otevřena do 27. června.