Několik let poté se z něho stal originální komik, který svou hereckou živelností rozesmává další a další divácké generace.

Francouzský herec Louis de Funès

se narodil 31. července 1914 v osmdesátitisícovém francouzském městě Courbevoie – před sto lety.

Jeho první divadelní rolí byl statista ve hře Slaměný milenec na začátku čtyřicátých let. V šestačtyřicátém se poprvé objevil před filmovou kamerou – v roli portýra ve filmu Barbizonovo pokušení. Dlouhou dobu nicméně působil ve francouzské kinematografii nenápadně. Mnohé filmy z těch prvních, které natočil ve čtyřicátých a padesátých letech, neuspěly. Přitom se například v roce 1951 objevil hned v osmnácti.

Jeho šťastný rok byl čtyřiašedesátý, kdy vznikly tři snímky, které jistil svou neopakovatelnou komikou, a pomohl je tak představit celému světu – Jak vykrást banku, Četník ze Saint Tropez a Fantomas.

Domácí média začala psát, že vyšla nová hvězda, která se co do hereckého šarmu vyrovná takovým velikánům, jakými v té době byli Jean Marais (1913–1998) nebo Bourvil (1917–1970).

Louis de Fun

ès byl nadto ve správné době na správném místě. Právě v šedesátých letech se ve Francii komediálnímu žánru dařilo a tamní filmová studia se na jeho výrobu zaměřila.

Režisér Gérard Oury říkal, že Louis de Funès

byl jediným hercem, který si mohl dovolit hrát zápornou či přímo nesympatickou postavu, přesto mu všichni diváci v kině drželi palce. Často ztvárňoval role šéfů, kteří byli arogantní a nepříjemní, ale tím, že jim dával osobitou mimiku, z nich udělal karikatury, které lidé spíše litovali, než nenáviděli

Jeho herecký styl definovala živelná komika a mimické schopnosti, které prý měl po své matce. Jak přiznal, mnohé své typické grimasy okoukal z grotesek s kačerem Donaldem a z němých filmů s Laurelem a Hardym.

Měl však dlouhodobé problémy se srdcem a lékaři jej několikrát varovali, že s každou rolí, ve které hraje choleriky, riskuje srdeční infarkt. Měli pravdu. Po skončení natáčení filmu Četník a četnice mu 27. ledna 1983 podlehl. Bylo mu osmašedesát let.