Článek
Jedenatřicetiletá Grace je už nějaký čas zasnoubená, svatba je ale v nedohlednu. V restauraci, kam se s partnerem vydají na večeři, zahlédne Jimiho, lásku z doby svých sedmnácti let. Jak už to bývá, slovo dá slovo a oba dávní milenci, svými současnými partnery opuštěni, se rozhodují, zda pouto, které mezi nimi kdysi bylo, se dá obnovit.
Kdo sleduje životní osudy Alexandry Potterové, má základní představu o její inspiraci. Před lety vyměnila Británii za Austrálii, za sestrou se vypravila do Los Angeles, a není divu, že se jak naši protinožci, tak i kouzlo New Yorku v nové próze objevují coby prostředí Graceina působení.
Styl Alexandry Potterové se vyznačuje několika rysy. Pečlivě dbá na rozvité věty, které ženou příběh skládaný ze střípků jednotlivých osudů dál. Doplňkem jsou přesná místa setkání v Londýně i v New Yorku, která upozorňují na to, že je dobře zná. A odkazy na hudbu Lionela Richieho a další muzikanty upevňují vědomí, že jde o příběh vpravdě dnešní.
Co je však nejpodstatnější, jde o laskavý příběh bez krve a drastických scén. O hledání lásky s úsměvem na rtech, dalo by se říci. A proto není pochyb, že se tento román, stejně jako i předcházející, objeví na delší čas na špičce čtenářského zájmu.
| Alexandra Potter: Na stejné vlně |
|---|
| Kristián, přeložila Ivana Mičinová, 400 stran, 279 Kč |