V minulosti jste absolvovali turné se skupinami Harlej nebo Škwor. Jaká to pro vás byla zkušenost?

Marek Kučera: Obrovská, protože jsme prakticky pokaždé hráli pro plný sál, což je samo o sobě vzrušující. Naučili jsme se například lépe komunikovat s lidmi, nechávat osobní emoce mimo pódium a zbavovat se trémy. Také jsme pochopili, že když někam přijedeme pozdě, může na nás za to být někdo právem naštvaný a může nám i vynadat. Jsme už mnohem dochvilnější.

Koncerty The Snuff a zvuk nového alba jsou trochu rozdílné světy. Čím to je?

Tomáš Kučera: Naše koncerty jsou tvrdší, dominuje jim zvuk kytar a baskytary. Při nahrávání desky jsme kladli důraz na dosažení atmosféry a do popředí se dostaly zvuky ze samplů a elektronika.

Zdá se, že vás nejvíce ovlivnila hudba 90. let…

Tomáš Kučera: Zvuk našeho alba stojí na samplech, elektronice a je dost alternativní. Prvky z rocku devadesátých let v něm určitě jsou, nemyslím si ale, že je na nich postavený. Naše první album Requiem For Me z roku 2010 bylo ovlivněné Metallikou a osmdesátkovou thrashmetalovou scénou vůbec. Teď je to ale jinak, náš zvuk je moderní.

Lze vůbec říci, jaký zvuk je dnes moderní?

Marek Kučera: Je samozřejmě možné, že v době, kdy se styly vracejí, máme za moderní to, co už tu v minulých letech bylo. My se na to ale díváme očima své generace a považujeme to za moderní.

Vaše texty jsou v angličtině. Neměli jste někdy chuť psát je česky?

Tomáš Kučera: Od začátku jsme chtěli zpívat anglicky, protože do žánru, který děláme, to sedí nejlépe. Spousta lidí nám pak ale říkala, abychom zpívali česky. Zkusili jsme si to v písničce Boxed In, která je i na naší nové desce. Najali jsme si přede dvěma lety na napsání českého textu profesionála, protože nikdo z nás nebyl schopen dobrý český text napsat. Podle mě nakonec vznikl dobrý text, ale jakmile jsme skladbu natočili, shodli jsme se, že to není naše cesta. Znělo to velmi komicky, a co je nejdůležitější, nikomu z kapely se to nelíbilo. Nestáli bychom si za tím.

Marek Kučera: V budoucnu se to samozřejmě může změnit, možná někdy natočíme nějaký český singl. Celou desku v češtině by od nás ale nikdo spíš čekat neměl.

Za anglickými texty si stojíte?

Tomáš Kučera: Naprosto, na texty na nové desce jsme pyšní. Jsme generace autorů, pro které je jednodušší psát texty anglicky. Nemáme v nich například tolik klišé. Když jsme se pokusili napsat český text, klišé se jen hemžil.

Co texty na albu spojuje?

Marek Kučera: Většina skladeb je dost ponurá, není v nich mnoho veselého. Nosnou linií na desce jsou tři texty, které na sebe navazují. Vyprávějí příběh dívky Lotus, která byla na diskotéce v zahraničí unesena a snaží se ji zatáhnout do obchodu s bílým masem. Lotus je květina, která roste i v těch nejméně vhodných podmínkách. Na našem albu je Lotus dívka, která, ač unesená a trýzněná, si zachovává svou přirozenou krásu.