V těchto dnech vyšel v českém překladu pod názvem Punk a reggae v Babylonu.

Brylewski je coby ústřední osobnost spjat s kapelami Brygada Kryzys, Izrael či Armia, které v 80. letech určovaly směr nezávislé scény severních sousedů a staly se kultovními pro hudební i názorovou svobodomyslnost.

Velmi otevřená kniha přináší nejen důkladný pohled na muzikantský a osobní život letos třiapadesátiletého Brylewského, ale odráží se v ní i dramatický společenský a politický život Polska zejména v 80. letech.

Brylewski říká: „Myslím, že s nikým jiným než s Rafalem bych takovou knížku napsat nemohl. Je to odborník, který má mou naprostou důvěru. Co se týče autocenzury, snažil jsem se nenarušit soukromí jiných, ale o sobě jsem řekl vše. I o nejtěžších chvílích svého života.“

Hudební generace vedená Robertem Brylewským o sobě dala razantně vědět v době, kdy polské hudbě kralovali Czeslaw Niemen, Józef Skrzek se skupinou SBB, bluesman Tadeusz Nalepa a další.

Brylewski přiznává: „Zpočátku jsme byli dost drzí a hodně jsme se proti nim vymezovali. Dělali jsme jim mnoho naschválů a řídili jsme se heslem ,Nikdy nesmíš věřit hipísákům‘. Ale pak to pominulo a vznikla spousta skvělých přátelství. Třeba Zbigniew Hołdys ze skupiny Perfect byl od počátku takovým patronem našeho mladého prostředí.“

Kapely, v jejichž popředí Brylewski stál, byly i v politicky komplikovaných dobách v Polsku velmi nekompromisní. Na rozdíl od československého undergroundu se jim dařilo jakž takž oficiálně koncertovat a nahrávat.

Brylewski vysvětluje: „V čase určitého uvolnění, období takzvaného karnevalu svobody, po vzniku a legalizaci Solidarity v roce 1980, se sešel výbor ze zkušených hudebníků, kteří provedli bleskurychlou pozitivní verifikaci obrovského množství muzikantů. Včetně mě. Bylo to legrační. Přišel jsem před tuhle komisi a lidé v ní mě vítali: ,Nazdar, Roberte, tak jak to jde?‘ V tomto období, těsně před výjimečným stavem, byla dojednána i první deska Brygady Kryzys.“

„Skutečně jsme ji natočili a vyšla. Dlouho jsem se domníval, že jim tahle skutečnost v nastalých zmatcích prostě unikla. Ale teď si myslím, že to bylo trochu jinak. Režim, který v roce 1981 výjimečný stav zavedl, chtěl situaci co nejrychleji normalizovat, a proto nám povolil nahrávání. Stejně to ale nemělo dlouhého trvání, odmítli jsme hrát na výroční den zavedení výjimečného stavu. Tím jsme si podepsali rozsudek. Nikam už nás nezvali a kapela se rozpadla,“ dodal.

V současnosti je Brylewski na hudební scéně stále aktivní. Se svými kapelami koncertuje a nahrává pro další generaci fanoušků.