Hlavní obsah

Úplná zpověď polského rockového rebela

Právo, Ilja Kučera ml.

„Cítil jsem jako naprostou samozřejmost, že taková kniha vzniknout musí. Pro mě, a nejen pro mě, ale spoustu lidí v Polsku, je Robert symbolem určité epochy. Po jistém boomu polského bigbítu v šedesátých letech, který byl ovšem trochu nepůvodní, se v polovině sedmé dekády stal Robert představitelem první vlny polského punku, což byla poprvé hudba, která byla hlasem své generace,“ říká polský novinář Rafal Ksiezyk na vrub svého knižního rozhovoru se zpěvákem, kytaristou a multiinstrumentalistou Robertem Brylewským.

Foto: Jiří Sládeček

Robert Brylewski na knižním veletrhu v Praze

Článek

V těchto dnech vyšel v českém překladu pod názvem Punk a reggae v Babylonu.

Brylewski je coby ústřední osobnost spjat s kapelami Brygada Kryzys, Izrael či Armia, které v 80. letech určovaly směr nezávislé scény severních sousedů a staly se kultovními pro hudební i názorovou svobodomyslnost.

Velmi otevřená kniha přináší nejen důkladný pohled na muzikantský a osobní život letos třiapadesátiletého Brylewského, ale odráží se v ní i dramatický společenský a politický život Polska zejména v 80. letech.

Brylewski říká: „Myslím, že s nikým jiným než s Rafalem bych takovou knížku napsat nemohl. Je to odborník, který má mou naprostou důvěru. Co se týče autocenzury, snažil jsem se nenarušit soukromí jiných, ale o sobě jsem řekl vše. I o nejtěžších chvílích svého života.“

Hudební generace vedená Robertem Brylewským o sobě dala razantně vědět v době, kdy polské hudbě kralovali Czeslaw Niemen, Józef Skrzek se skupinou SBB, bluesman Tadeusz Nalepa a další.

Brylewski přiznává: „Zpočátku jsme byli dost drzí a hodně jsme se proti nim vymezovali. Dělali jsme jim mnoho naschválů a řídili jsme se heslem ,Nikdy nesmíš věřit hipísákům‘. Ale pak to pominulo a vznikla spousta skvělých přátelství. Třeba Zbigniew Hołdys ze skupiny Perfect byl od počátku takovým patronem našeho mladého prostředí.“

Kapely, v jejichž popředí Brylewski stál, byly i v politicky komplikovaných dobách v Polsku velmi nekompromisní. Na rozdíl od československého undergroundu se jim dařilo jakž takž oficiálně koncertovat a nahrávat.

Brylewski vysvětluje: „V čase určitého uvolnění, období takzvaného karnevalu svobody, po vzniku a legalizaci Solidarity v roce 1980, se sešel výbor ze zkušených hudebníků, kteří provedli bleskurychlou pozitivní verifikaci obrovského množství muzikantů. Včetně mě. Bylo to legrační. Přišel jsem před tuhle komisi a lidé v ní mě vítali: ,Nazdar, Roberte, tak jak to jde?‘ V tomto období, těsně před výjimečným stavem, byla dojednána i první deska Brygady Kryzys.“

„Skutečně jsme ji natočili a vyšla. Dlouho jsem se domníval, že jim tahle skutečnost v nastalých zmatcích prostě unikla. Ale teď si myslím, že to bylo trochu jinak. Režim, který v roce 1981 výjimečný stav zavedl, chtěl situaci co nejrychleji normalizovat, a proto nám povolil nahrávání. Stejně to ale nemělo dlouhého trvání, odmítli jsme hrát na výroční den zavedení výjimečného stavu. Tím jsme si podepsali rozsudek. Nikam už nás nezvali a kapela se rozpadla,“ dodal.

V současnosti je Brylewski na hudební scéně stále aktivní. Se svými kapelami koncertuje a nahrává pro další generaci fanoušků.

Reklama

Výběr článků

Načítám