Do roku 2008 byl členem skupiny Bůhví, potom spolupracoval například s Michalem Horáčkem nebo psal písničky pro jiné. Ty své si souběžně odkládal do šuplíku a loni k nim napsal dostatečný počet dalších na to, aby mohl album nahrát.

Brzobohatý – jak říká – na desce Identity hudebně vychází ze stylu funky. Není to pro něho ale zpravidla konečná stanice. Ve využívání toho stylu není ortodoxní, naopak rád zabrousí k dalším.

V Jíst, meditovat, milovat koketuje s jazzem, v písni Správci osudů zpívá letně popovým falzetem, Věštkyně, v níž ve vokálech hostuje Tereza Černochová, má šansonovou náladu, Vietor, v němž výborně hostuje slovenský zpěvák Peter Cmorik, či Sedm jsou v podstatě popové balady, melodicky striktní je zase písnička Spolu.

Ondřej Brzobohatý: Identity

Ondřej Brzobohatý: Identity

FOTO: Supraphon

Brzobohatý není příliš výrazný zpěvák. Na jeho hlas si posluchač postupně zvyká, místy trochu zajiskří, jako by zpíval Dan Bárta. Má každopádně velmi příjemnou barvu a působí vlídně. Nadto velmi dobře pasuje do jakéhosi retro pocitu, který se při poslechu alba dostavuje.

Podepsala se na tom skutečnost, že Brzobohatý na desce nabízí živou hudbu a poctivé písničky. Jsou vkusné, není v nich žádná laciná provokace, naopak deklarují všechno to, co by dobré skladby v hudebním středním proudu měly mít.

Přispěly k tomu i texty. Brzobohatý je předtím nikdy nepsal, alespoň ne od začátku do konce. Na své desce se do nich ale pustil a výsledek je uspokojivý. Při básnění zohlednil vlastní pěvecké frázování a vyhýbal se klišé nebo hloupým spojením. Jeho texty jsou proto funkční a jako podstatná součást písniček sehrály svou roli výborně.

Ondřej Brzobohatý: Identity
Supraphon, 34:32

Celkové hodnocení: 75 %