Po třech dílech je zřejmé, že doba tu slouží hlavně jako malebná a jen zběžně a bohužel i poněkud nedbale načrtnutá kulisa pro melodramatický příběh, která umožní milostné a finanční trable bohatých snadno konfrontovat s velkou chudobou. Zatímco firmě venkovského obchodníka Valenty (Jan Vlasák) hrozí po válce bankrot, protože spoléhal na pohledávky u císaře a velkoryse investoval do vily s továrnou v Praze, jiným jde o holou existenci a kdekdo včetně četníka tu rád povečeří i panské slupky od brambor.

Už v úvodním díle se ukázalo, že seriál bude asi spořit víc, než se očekávalo, a i nadále platí, že kamera se zdržuje hlavně v několika základních prostředích, přičemž opakovaným záběrem na vilu zvenčí začíná připomínat šetřivý Gympl televize Nova.

A přestože tvůrčí tým lákal i na atraktivní herecké obsazení, ani výkony zatím příliš neplní očekávání. Dvojice bývalých a možná i budoucích milenců, kolem níž se rozvíjí romantická historka s detektivní zápletkou, totiž zatím nepřekročila stín vztahových rychloseriálů: slovenská hvězda Ján Koleník jako zhrzený nápadník Vladimír dokonce už předvedla několik scén jako z jihoamerické telenovely (Řekni, koho miluješ! a Já vás zabiju!) a Markéta Plánková je sice jako Klára půvabná při stříhání růží, ale její herecké meze se ukážou už v dnešním díle, kdy půjde o život dítěte.

Úrovni exotičtějších podob žánru, než na jakou nejsme z obrazovky naší veřejnoprávní televize zvyklí, se vesměs blíží i naivní a těžkopádná režie. Ještě že je tu i zkušenější herecká generace (Jana Štěpánková, Jan Vlasák, Tatiana Medvecká, Pavel Kříž...), která si poradí i tam, kde se tým včetně režiséra ještě učí.

Viditelné nedostatky? 

Divákům, kteří jen prahnou po romanci v jakémkoli stylovém hávu, se sice můžou leckteré další nedostatky jevit jako sbírka nepodstatných detailů, jenže těm ostatním prozrazují, že tvůrci příběh buď dostatečně nepromysleli, nebo při natáčení neuhlídali, co uhlídat měli.

K dobové atmosféře nijak nepřispívá, že vojáci bojují v nažehlených uniformách a s výjimkou Jána Koleníka trpí spíš nadváhou, podobně jako kompars na pražských ulicích, přestože na frontě i ve městě je hlad. Nejspíš je za tím zase filmařská šetrnost, která chtěla uchránit kostýmy a nemínila plýtvat časem na hledání vyzáblých komparsistů, jenže seriál se tím rázem stává rychle spíchnutým dílkem, kde na lecčems až tak moc nezáleží.

Každý dobový příběh samozřejmě vyvolá diskuse o omylech a nepřesnostech, ale v První republice kupodivu už vzbudily pochyby věci, kvůli nimž nebylo potřeba bádat v historických knihách. Například Hedvika Valentová (Jana Štěpánková) samozřejmě nosí jako žena své doby klobouky, jenže najednou kdoví proč vyjde z domu a zamíří do kostela prostovlasá.

Pro ženu jejího postavení nemyslitelný prohřešek, což se ví nejen v Česku, ale tím spíš v katolickém Španělsku, odkud pochází distributor, který předběžně projevil o zahraniční verzi seriálu zájem.

Samozřejmě nejde o klobouk. Otázka je, jak chce s takovým přístupem režisér zachovávat aspoň minimální věrohodnost dobového seriálu z vyšší společnosti. Kromě toho – v kostele se dodnes nikde nehuláká, tak jaký smysl měl ten hlasitý vpád malých holek od Valentů, který jen trochou dětského smíchu ukončil scénu s babičkou ve zpovědnici? Pokud by obojí – klobouk i randál ve svatostánku – náhodou mělo mít v příběhu nějaký význam, kde je probůh vysvětlení?

Promyšlení by neškodilo

Líp promyslet by si toho zasloužilo víc, včetně jazyka, protože posloucháme někdy až absurdní směs dnešních a dobových obratů.

Třeba Jan Vlasák jako stárnoucí, důstojný otec rodu rázně prohlašuje „konec korespondování“, ale zároveň i o desítky let mladší a poněkud rozcapené „to je můj problém“. U Jany Štěpánkové se potká upjaté „nemohu“ s „hrozně ráda“, mladý Kryštof osloví Kláru „ségra“, i když by mohl použít třeba dětskou přezdívku a dosáhlo by se podobného efektu...

Ať už to předepisuje scénář, nebo dialogy vznikají zčásti před kamerou, nejpravděpodobnější je toto vysvětlení: režisér to neslyší.

Přesněji řečeno: nikdo z tvůrčího týmu nevnímá rozdíl mezi dnešní běžnou mluvou se všemi jejími stylisticky příznakovými výrazy a obraty a sice současnou, ale kultivovanou češtinou, která mohla posloužit jako neutrální základ pro další, promyšlenou charakteristiku postav. Výsledek škodí i seriálu, který spíš jen skicuje typy.

Celkové hodnocení 40 %