Jak chutná dobrý film

Ten večer začal v Biu Oko sklenkou sektu a papírovým boxem, plným indických sladkých, slaných i chili drobností. Obojí dostali diváci, kteří si na celý večer předem objednali a koupili vstupenky, u příchodu do sálu, kde se pohodlně usadili do sedadel případně do zdejší speciality, klasických plátěných lehátek.

A za okamžik už se chroupajíce přenesli prostřednictvím filmu Cizí oběd do rušné, tisícihlavými davy se hemžící Bombaje.

Cizí oběd uvádí do kin distribuční společnost Aerofilms, která stála u zrodu nápadu na Cinema Cuisine. A není divu, že právě tento film vybrali pro spojení se zážitkem kulinářským. Vypráví totiž milý i vtipný příběh, založený na indickém způsobu pracovních obědů: žena doma uvaří, naskládá jídlo do starých známých patrových kastrůlků, vloží do látkového sáčku a po poslíčkovi pošle manželovi.

Je to neuvěřitelné, ale ač je takových poslíčků obrovské množství a křižují město či oblast křížem krážem, prý jen jeden z miliónu obědů zabloudí jinam, než má (je na to studie Harvardu). A právě takový zatoulaný oběd zamotá ve filmu životem ženy a dvou mužů.

Když film skončil, diváci naladěni a také už trochu zasvěceni do tajů indické kuchyně, vystoupali do foyer kina, přestavěného pro tento večer na příjemnou restauraci, kde je uvítal jeden z organizátorů, filmař a milovník dobrého jídla Viktor Vokjan.

„Připravili jsme i zasedací pořádek tak, abyste neseděli jen se svými známými, ale i s cizími lidmi.

Věříme, že právě toto je skvělá příležitost k seznámení s novými lidmi podobných zájmů. Koneckonců dvě témata k hovoru – právě zhlédnutý film a právě podávané jídlo – jsou tu naservírovaná jako na stříbrném podnose,“ řekl s úsměvem, a uvedl nejdřív taneční vystoupení, potom večeři.

A jako by film pokračoval, do restaurace vjel jídlonoš s bicyklem, na němž měl zavěšeny stejné sáčky s kastrůlky, které obsahovaly tři různá čtyřchodová menu včetně vegetariánského. Jídla jako Balchao Prawn neboli krevety s česnekem, chilli, kurkumou a černými hořčičnými semínky nebo Khadhai Paneer, což je indický sýr s rajčaty, chilli a pískavicí vzbuzovala pocit, že jíme přesně to, co hrdina filmu.

A když přišel na pořad ke sladkostem indický kořeněný čaj Masala, ocenily jsme s mou novou příjemnou známou – Belgičankou, která přesídlila do Prahy, mluví báječně česky a má ráda tradiční českou kuchyni, že vypadá přesně jako ten, který pila filmová Ila.

Kouzlo pop up restaurací neboli restaurací na jeden den, které jsou v zahraničí oblíbené a u nás začínají, spočívá v tom, že jde o jedinečný zážitek. Utajené místo i utajené menu, jen se objednáte na telefonním čísle a druhý den na stejném místě žádnou restauraci nenajdete.

Cinema Cuisine dodržuje toto pravidlo napůl – koncept počítá se spřátelenými kiny Bio Oko a Aero, a téma jídla bude vždy dané filmem – i tentokrát bylo zjevné, že půjde o indické jídlo, ale jídlonoši, kastrůlky v plátěném obalu (hosté je dostali jako suvenýr) i dokonale spárovaná vína ze Znojemska, Německa i Slovinska byla příjemným překvapením.

Menu bylo skvělé, ostatně nevařil jen tak někdo. Britská šéfkuchařka Sofia Smithová již před mnoha lety zakotvila v Praze a má nemalý podíl na rozvoji zdejší gastronomie.

„Pořád chceme jít dopředu, mít nápady, nabízet lidem něco nového. A věřím, že jídlo patří k těm potěšením, která si lidé jednou za čas rádi dopřejí i v netradičním prostředí,“ řekl mi Ivo Andrle z distribuční společnosti Aerofilms, která film Cizí oběd uvádí do kin a stojí za celým konceptem.

Uvidíme, kam se Cinema Cuisine vydá příště – organizátoři by rádi pořádali večeři s filmem každé dva měsíce. A nemusí jít vždy jen o premiéru, v dějinách světového filmu je určitě kam sáhnout, co připomenout. Nicméně návrh na Křidýlko nebo stehýnko a večeři donesenou z příslušného řetězce, Andrle i Vokjan sice se smíchem, ale velmi rezolutně odmítli.