Hlavní obsah

Nejdelší tunel světa je o krok blíž otevření, mění dopravní mapu Evropy

Pod Alpami se otřásla skála a razicí stroje udělaly historický krok. Rakouská a italská strana nového Brennerského tunelu se čerstvě propojily v hlavní tunelové troubě. Dělníci prorazili poslední překážku v rakouském úseku Pfons–Brenner a dosáhli tunelu na italské straně. Po dokončení půjde o nejdelší železniční tunel světa a klíčové spojení v Evropě.

Foto: BBT SE

Stavba Brennerského železničního tunelu

Článek

„Jsme hrdí, že můžeme přispět k rozvoji udržitelné evropské mobility tak strategickým projektem,“ uvedl podle listu Il Sole 24 Ore generální ředitel stavební skupiny Webuild Pietro Salini. Právě jeho firma tunel na italské straně staví pro společnost BBT SE, kterou společně vlastní Rakousko a Itálie.

Vlaky zatím musí jezdit po strmé a klikaté 150 let staré železnici přes Brennerský průsmyk, která není vhodná pro těžké a dlouhé nákladní soupravy.

Nový tunel dlouhý 64 kilometrů, včetně obchvatu Innsbrucku, povede z italské Fortezzy v Jižním Tyrolsku až po rakouský Innsbruck. Stavba začala v roce 2007 a otevření je naplánováno na rok 2032. 

Celkové náklady vyjdou na 10,5 miliardy eur, v přepočtu 254 miliard korun, uvádí oficiální stránky projektu. Polovinu hradí Evropská unie, o zbylou se rovným dílem dělí Itálie a Rakousko.

Po dokončení by tunelem měly jezdit vlaky rychlostí až 250 kilometrů za hodinu, díky čemuž se cesta mezi Fortezzou a Innsbruckem zkrátí z 80 na 25 minut. Projekt má přesunout dopravu ze silnic na koleje a snížit emise i hluk v alpské oblasti.

„Utváří se strategická železniční páteř, která ze srdce Evropy ústí do veronského uzlu Quadrante Europa,“ uvedla podle serveru Veronasera Elisa De Berti, náměstkyně hejtmana italského kraje Benátsko. Quadrante Europa je jeden z nejvýznamnějších logistických terminálů propojujících železniční a silniční dopravu, důležitý překladištní bod mezi střední a jižní Evropou.

Historický den pro Evropu

Nynější krok je dalším milníkem po loňském září, kdy dělníci propojili průzkumnou štolu, a poprvé tak spojili Itálii a Rakousko souvislou podzemní chodbou. Ta slouží pro geologický průzkum, údržbu i jako úniková cesta. Zhruba 1400 metrů pod povrchem tehdy delegace obou zemí symbolicky prošla hranicí právě touto štolou.

Slavnostního proražení se tehdy zúčastnila i italská premiérka Giorgia Meloniová s rakouským kancléřem Christianem Stockerem. Akci označila za historický den pro celou Evropu.

Překonání Alp bylo po tisíciletí jednou z hlavních dopravních výzev Evropy. Římané přes průsmyky vybudovali silniční síť, ve středověku pak tudy vedly důležité obchodní i vojenské stezky. Cesty ale zůstávaly pomalé, drahé a závislé na počasí.

Ze Skandinávie do Středomoří

Nová trasa nahradí horský úsek se strmými stoupáními, kde se dnes tvoří kolony kamionů i aut. Tunel je součástí skandinávsko-středomořského koridoru, který má propojit severní a jižní Evropu rychlou železnicí.

Nejdelším železničním tunelem světa je v současnosti švýcarský Gotthardský tunel. Stavba dlouhá 57 kilometrů vede pod Alpami a od roku 2016 zajišťuje rychlejší spojení mezi Švýcarskem a Itálií. Brennerský tunel ho o sedm kilometrů překoná.

Výběr článků

Načítám