Jan Hísek provází přízračnou a snovou krajinou vlastních nezaměnitelných fantazií. Na této cestě tu a tam potkáváme nenápadné odbočky i k jiným výrazným umělcům.

Halucinogenní animální motivy míří k Marku Chagallovi, barevné ornamentální exploze dají vzpomenout práce Františka Kupky, naivisticky exotické rostlinstvo rajské zahrady evokuje Henriho Rousseaua a totemová zobrazení zvířat odkazují k mysticismu kmenových šamanů. Velkoformátová plátna na bílých zdech galerie totiž vypadají jako nástěnné malby prastarých kultur.

Agresivní červená, přecházející až do krvavě rudé, sytá modř se jako hluboká černá voda vpíjí do šedomodré klenby nebe. Černé stíny havranů vzlétají k horizontu. Obří květy rozkvétají pod malířovýma rukama do překvapivých tvarů a rozměrů. Zahrada rajských pokušení, biblický ráj, sumerský Tilmun, to je malířův výtvarně mysteriózní spektákl.

Jan Hísek na svých obrazech zobrazuje takřka totemové magické znaky.

Jan Hísek na svých obrazech zobrazuje takřka totemové magické znaky.

FOTO: katalog výstavy

Aby Hísek dosáhl takového dojmu a vytvořil pro pozorovatele iluzi neprobádaných krajin, musí mít malířské řemeslo zvládnuté do posledního detailu. Když experimentuje s barvami, ví proč, když posouvá těžiště vizuality, ví jak. A když deformuje a ohýbá tvary do netradičních linií, vše slouží bezvýhradně výslednému dojmu.

Hísek však nechává na pozorovateli samotném, kudy se vydá. Umělec mu předkládá jen slepou mapu, na které jsou vyznačené určité záchytné body. My sami ale musíme zvolit trasu, po které chceme jít. Jít k horizontu, který se ztrácí někde na obzoru našeho vnímání. Obrazy Jana Híska ho však pomáhají rozšiřovat.

Jan Hísek: Řeka
Galerie Václava Špály, Praha, do 2. března

Celkové hodnocení: 80 %