Michael Bublé: Zpívání po barech mě naučilo bavit lidi

To jste mě rozesmála. To je opravdu těžké. Ale když to zvážím, dal bych na první místo hokej a pak Vánoce.

Ano, a mám trikot českého týmu. Ale nejsem jen sběratel puků, spoluvlastním i hokejový tým Vancouver Giants – jsou to junioři. Jsem opravdu vášnivý fanoušek, jednoho dne bych chtěl vlastnit tým z NHL. To je můj sen. Myslím, že je reálný.

Popravdě řečeno jsem za tím nikdy seriózně nešel, neměl jsem na to talent. Ale tu hru miluju. Nejblíž jsem se hokejistům přiblížil, když jsem si nechal narůst vlasy, abych je měl jako Jaromír Jágr.

Je to nádherné. Všechno je úplně jiné, nejen svátky. Vůbec jsem neměl tušení, že taková láska existuje. Víte, miluji svou ženu i všechny ostatní členy své rodiny. Ten malý kluk je ovšem středem mého vesmíru. Je to mé štěstí, nedá se to vyjádřit. Je to daleko lepší, než jsem si dovedl představit.

Na Vánoce budeme u mě doma ve Vancouveru. Bude tam i má sestra a sestra mé ženy, obě mají také miminka. Takže tam bude hodně dětí. Budou to kouzelné Vánoce.

Jaké jste říkala číslo? Pětačtyřicet? Počkejte, zeptám se své asistentky. Kolik máme prodaných alb? Hm, díky. Tak prý se to už blíží padesáti miliónům.

Jistěže mě zajímají. Ale víc než peníze za prodeje mě baví ta hra. Miluju vítězství. Jsem hodně soutěživý. Soutěžím i sám se sebou. Baví mě se neustále zlepšovat v čemkoli, co dělám. Nikdy nechci být spokojený s tím, čeho už jsem dosáhl, abych nezačal lenivět. Chci to pořád valit dopředu. Každý koncert by měl být lepší než ten předtím.

Upřímně a bez legrace, každý z nich je prostě výjimečný. Pro mě je každý večer na pódiu jedinečný. Beru to tak, že lidé jdou po koncertu domů, vrátí se ke svým životům a už na mě moc nemyslí. Jedou k rodinám a za svými starostmi a radostmi.

Ale já myslím na ně. Každou noc. Změnili mi život, změnili život celé mé rodiny a já je za to miluju. Beru je jako širší rodinu a baví mě s nimi na koncertě žertovat, tancovat a zpívat. Baví mě je dojmout a nechat se jimi dojmout. Miluju svůj život díky tomu, že můžu jít na pódium a cítit se s těmi lidmi propojený.

Důvod, proč vyprodávám koncerty po celém světě, není v tom, že bych zpíval lépe než ostatní nebo protože mám větší produkci. Myslím, že je to proto, že když lidé přijdou na můj koncert, cítí tohle spojení, cítí, že jsou součástí něčeho výjimečného. A cítí to proto, že mě zajímají. Je pro mě důležité každý večer se vybičovat a předvést tu nejlepší show. Nikdy si nenechávám rezervy, dám do toho, co můžu. A jsem na to pyšný.

Jsem rád, že jsem si tím vším prošel. Naučilo mě to bavit lidi. Získal jsem empatii k publiku, vyzkoušel jsem si všechny triky. Jenom díky tomu se dnes cítím na jevišti pohodlně. To je, myslím, součást tajemství úspěchu. Cítím se na pódiu tak komfortně, že se mi občas téměř uleví, když se na ně vrátím.

Nikdy nejsem nervózní. Stojím před patnácti tisíci lidmi a cítím se skvěle, jsem nadšený a šťastný, že můžu pořádat večírek. Tenhle pocit bych bez všech těch nocí strávených zpíváním v barech neměl. A díky tomu, že jsem prošel těmi dvanácti nebo patnácti lety, si cením toho, co mám. Nevím, jak bych si toho mohl vážit, kdybych si to nezasloužil tvrdou prací a sneslo se mi to do klína z nebe.

Lidé mi v minulosti říkali, že to nikdy nemůžu dokázat. Je krásný pocit, že dnes už vím, že to dokázat lze.

V minulosti jsem psal podobné množství písniček, ale použil jsem třeba jen jednu jako bonus. Legrační je, že mám se svými vlastními písněmi větší úspěch než s ostatními. V rozhovorech se mě často ptají, jestli budu někdy psát vlastní hudbu. Jsem pořád vnímán čistě jako interpret coververzí. Přitom už osm mých písniček dosáhlo v různých zemích na první příčku hitparády. Je to boj, který vedu.

Budu pokračovat ve skládání vlastních písniček i ve zpívání coververzí. Chci dělat obojí. Dělám to pro lidi. Nemusím být miláček kritiků. Každý chce mít hezké recenze, ale časem zjistíte, že se nemůžete zalíbit všem.

S Bryanem jsme si velmi blízcí, už několik let je jako člen rodiny. Náš vztah byl původně vybudován na tom, jak moc miluji jeho hudbu. Vždy pro mě byl obrovskou inspirací. Jen si to představte, je ze stejného města, a když jsem byl kluk, stal se mezinárodní hvězdou. Je úžasný umělec, chovám ho v úctě. Vážím si toho, že se známe. Myslím, že vnímal, že jsem ho nechválil jen tak, že jsem svůj obdiv nepředstíral.

Prokazoval jsem mu respekt, který si zaslouží, a on se ke mně choval stejně hezky. Byl několikrát na mém koncertě a chválil mě. Řekl, že jsem jeden z nejlepších bavičů na světě. To pro mě moc znamená, protože si to myslím i já o něm. Pokaždé, když zavítá do Vancouveru, přijdu na jeho koncert jako první.

Samozřejmě. Potkal celou mou rodinu, maminku také. To ona, která tričko s ním nosívala dlouhé roky jako noční košili, mi ho přivedla do života, koupila mi lístek na jeho koncert a já jsem se do něj zamiloval.