Ve filmu Jen 17 se již poněkolikáté zabýváte dospíváním. Co vás na něm přitahuje?

To je téma nesmírně blízké mému srdci. V současné kinematografii je dospívání velmi idealizováno. Ale já si vzpomínám, že to bylo velmi bolestné období. Člověk se mění, začíná si uvědomovat své tělo, svou sexualitu. A sexualita není totéž co citový vývoj. Já vůči vlastní pubertě rozhodně necítím žádnou nostalgii. Prostituce v tomto filmu je tedy nakonec pro mě jen záminkou k rozkrytí a vyrovnání se s deziluzemi tohoto nelehkého úseku života.

Isabelle je ale z finančně dobře zajištěné rodiny, nepotřebuje si prostitucí vydělávat…

Ona také neřeší problém, jak zaplatit školné, ale potřebu něco udělat. Mohla stejně tak spadnout do drog nebo se stát anorektičkou. To je na pubertě to nejsložitější – může se stát cokoliv, protože člověk má pocit, že všechno může, smí a musí. Neřeší v tom věku morálku, přitahují ho zakázané věci, má potřebu experimentovat.

Přesto je kontakt s jedním zákazníkem jiný než ostatní…

Máte pravdu, s Georgem je to jiné. Isabelle s ním může dokonce prožívat jistou radost, potěšení. George je sice o hodně starší, ale pořád atraktivní, sexy, dokáže ji vnímat, podívat se na ni a skutečně ji vidět. Proto s ním Isabelle cítí něco jiného než s ostatními.

Zajímavý je i její vztah s matkou.

Vztah s rodiči je v té době přece nejsložitější. Poprvé objevujeme, že rodiče nejsou hrdinové, jak jsme si dosud mysleli, a že nám dokonce někdy lžou. A teenageři potřebují především upřímnost. Nepřátelští k rodičům jsou prostě proto, že ti rodiče spadli z piedestalů.

Představitelka hlavní role Marine Wacthová jako by byla pro tuto roli stvořena. Bylo těžké ji najít a vybrat?

Velmi těžké. Dělal jsem konkurz se stovkami mladých žen od 16 do 20 let. Marine byla jemná. V jejích očích jsem viděl celý její vnitřní svět a všechna tajemství. Dal jsem jí scénář, přečetla si ho, a pak jsme spolu hodně mluvili. Neměla moc zkušeností před kamerou, ale na druhou stranu byla modelka, a to jí hodně pomohlo. Zejména ve scénách, v nichž je nahá. Pro herečky to bývá problém, stydí se. S Marine to bylo velmi svobodné, snadné, nemá se svým tělem žádný problém.

Marine Vacthová jako dívka, která se stala z vlastní vůle prostitutkou.

Marine Vacthová jako dívka, která se stala z vlastní vůle prostitutkou.

FOTO: HCE

Ve filmu upozorňujete na nebezpečí internetu pro dnešní mladé lidi. Cítíte to jako velký problém?

Je to realita, skutečnost. Nehledal jsem na tom nic, co bych chtěl soudit. Internet umožňuje velmi snadný přístup k placenému sexu. Za mého mládí to byla inzerce, předtím veřejné domy. Prostě to existuje. Internet může být pro mladé lidi skutečně nebezpečný, ale já jsem rozhodně nechtěl ve svém filmu vyslovovat morální soudy. Koneckonců, celý život je nebezpečný, nemyslíte?

Téma prostituce je dost vážné, váš film ale přesto nepostrádá humor. Použil jste ho jako prostředek k odlehčení?

Humor nevznikal při psaní nijak vědomě, ale jsou tam situace, které jsou samy od sebe lehčí, dají člověku vydechnout, uvolnit tlak. Postava Marine připomíná každému jeho vlastní lži. To nevyhnutelně potřebuje i odlehčení. Dospívání je ostatně doba, která nám snadno může připadat i směšná. Protože bez ohledu na závažnost této situace, tohoto nelehkého stavu život pokračuje dál…