Článek
Název Torzo/Retrospektiva byl zvolen kvůli tomu, že autor těsně před začátkem expozice přišel nešťastnou náhodou o část svých fotografií a negativů. Přesto se podařilo organizátorům vytvořit reprezentativní průřez jeho tvorbou. A to i díky možnosti vystavit snímky, které jsou v držení soukromých osob.
To, co pozorného pozorovatele u fotografií Malého okamžitě udeří do očí, je jeho schopnost manipulovat i experimentovat s prostorem a věcmi v něm zjevenými smysluplným způsobem.
Přesněji řečeno, mluvíme o talentu vytvořit zajímavou kompozici pomocí originálního vizuálního vyjádření. Je lhostejné, jedná-li se o černobílou nebo barevnou formu. Ve všech případech umělec akcentuje enormní touhu po zobrazení světa z neobvyklých zorných úhlů.
Některé snímky připomínají záběry statické filmové kamery (možná je to díky jeho studiu fotografie na pražské FAMU), která hledá podstatu až někde na horizontu dění. Třeba ty, kde v mlžném oparu trčí k nebi štíhlá silueta věže majáku (Bretaň), nebo ty, na nichž v kulečníkové herně stojí v cigaretovém oparu poslední kybic (série Herna U Nováků).
Smysl pro drobný překvapivý detail lze obdivovat i v jeho reportážních fotografiích z pražského Jazzklubu Reduta (nafouklé tváře černého saxofonisty), stejně jako u portrétní tvorby.
Nejsilnější zbraní Jana Malého je schopnost vidět podstatu věci tam, kde ji obvykle nehledáme. Díky jeho fotografiím můžeme tedy svět nahlížet i z opačné strany vesmíru.
| Jan Malý: Torzo/Retrospektiva |
|---|
| Leica Gallery, Praha, do 3. listopadu 2013 |