Předchozí autorské zkušenosti je naučily přicházet s přitažlivým hudebním nápadem hned, ne třeba až v refrénu. Jejich tvorbu na debutu In a Tidal Wave of Mystery to ovlivnilo natolik, že se tak prostě děje. S trochou nadsázky by se dalo říct, že na jejich desce je jeden hit vedle druhého. Prakticky jde ale jen o náznaky, které zůstaly nerozvinuty.

V textech se Merchant a Simonian rozhodli šířit pozitivní energii, neboť mají pocit, že lidstvo si všeobecně myslí, že žije v historicky nejhorší době. To se snaží ve svých písničkách vyvrátit, což jim ruku v ruce s přilnavými melodiemi jde poměrně dobře.

Zvukem se nicméně vrátili do minulosti, po této stránce se žádná revoluce nekoná. Capital Cities zakotvili v osmdesátých letech, přičemž okatě proklamovaná instrumentální strohost spíše napovídá, že spíš o deset let dál. Přitom právě energičtější hudební doprovod jejich melodií by celé věci v důsledku pomohl.

Je tu také již zmíněná neschopnost rozvíjet základní melodický nápad. Ten další, který v písničce je, už není tak tažný, respektive se příliš podobá tomu hlavnímu, zpravidla refrénovému. Capital Cities prostě mohli své skladby zaranžovat lépe, přesvědčivěji.

In a Tidal Wave of Mystery je deska, kterou si posluchač zapamatuje jen pár hodin. Za pár dnů ji vyžene z hlavy jiná novinka, definitivně na ni nechají zapomenout vzpomínky na opravdový chytrý pop osmdesátých let.