Článek
Spisovatel poslední knihu publikoval na začátku 60. let minulého století, pak se odmlčel a stále více se stranil společnosti a uzavíral ve svém domě ve městě Cornish ve státě New Hampshire. Posledních 50 let tak americkým literárním světem kolovaly různé spekulace o tom, na čem Salinger pracuje.
Přiživovalo je i to, že se vědělo o tom, že psát nepřestal. Svědčili o tom přátelé i Salingerovi příbuzní. Sám autor v roce 1974 sdělil deníku The New York Times, že píše každý den. Ale jenom pro sebe. „Když nepublikuji, cítím báječný klid,“ řekl tehdy.
Salingera proslavila kniha Kdo chytá v žitě vydaná v roce 1951, která se stala kultovní knihou americké mládeže v 60. letech minulého století. Románový svět dospívajícího Holdena Caulfielda okouzlil svou bezprostředností, odporem k duchovně vyprázdněnému světu dospělých i černým humorem. Jeho hlavním tématem se stala silná, přesto však jemná duše nevyrovnaného adolescenta, který tu vysvětloval důležitost loajality, falešnost dospělosti a svou vlastní neupřímnost.
Holdenův příběh má pokračovat
Čtenáři by se nyní podle nové sedmisetstránkové biografie nazvané prostě Salinger, která v USA vyjde 3. září, měli mimo jiné dozvědět o dalších osudech Holdena Caulfielda. Autoři životopisu David Shields a Shane Salerno tvrdí, že bude protagonistou jedné z knih ze Salingerovy pozůstalosti, které by měly postupně vycházet mezi lety 2015 až 2020. Další knihy by údajně měly čerpat ze spisovatelových válečných zkušeností či jeho zájmu o východní nauky. Žádné nakladatelství ani spisovatelovi příbuzní ale informaci o nových dílech nepotvrdili.
Salingerova biografie, která vznikala devět let a již doprovodí dokument na americké televizní stanici PBS, kromě informací o možných nových knihách obsahuje také mnoho vzácných fotografií a dopisů, ale třeba i mnoho podrobností o autorově životě po druhé světové válce či jeho krátkém prvním manželství. Je v ní ale třeba i rozhovor s Jean Millerovou, která jako dívka inspirovala Salingerovu klasickou povídku Věnováno Esmé - z lásky a žárlivosti.
Kniha se také zabývá autorovou legendou a částečně ji i uvádí na pravou míru. Salingera zobrazuje jako člověka traumatizovaného zážitky z války a zaskočeného slávou po úspěchu románu Kdo chytá v žitě. Spisovatel se ale podle autorů zdaleka nevyhýbal společnosti tolik, jak se má za to. Občas souhlasil s rozhovorem, přičemž dokonce sám inicioval kontakt s The New York Times. Podle všeho také byl citlivý na svůj veřejný obraz.
Žádný z autorů biografie se přitom dosud neprofiloval jako odborník na Salingera. Salerno je hollywoodský scenárista, který spolupracoval například na trháku Armageddon z roku 1998 a který do vzniku knihy investoval dva milióny dolarů z vlastních úspor. Shields je pak spisovatel, který napsal například oceněnou naučnou knihu o profesionálním basketballu. Salinger za svého života žádnou biografii neautorizoval. V uplynulých letech ale o něm už vyšlo několik životopisných knih.
Jerome David Salinger se narodil 1. ledna 1919 prosperujícímu obchodníkovi s košer šunkou. Vyrůstal v luxusu newyorské Park Avenue. Spolužákům na vojenské akademii Valley Forge, kde nakonec zakotvil, připadal náladový, jedovatý a uštěpačný. "Dost neoblíbené individuum s vodnatou tváří," vzpomínal jeden z nich. Právě na této škole začal podle vlastních vzpomínek "sepisovat první povídky v noci pod peřinou ve světle baterky". Obrat v jeho vnímání přinesla druhá světová válka. Nervově se zhroutil. V jeho dalších povídkách zazníval křehký a stísněný tón.
V roce 1955 se podruhé oženil, s Claire Douglasovou. To už z něj byla literární hvězda a z jeho domu v Cornishi se stala pevnost, kterou dobývaly týmy novinářů. Dostal několik nabídek ke zfilmování románu Kdo chytá v žitě, ale všechny odmítl.
V roce 1961 vydal druhý a poslední soubor krátkých povídek Franny a Zooey o rodině Glassových, což jsou excentričtí mladí lidé obdaření zvláštním nadáním a zálibami - i oni by se měli objevit v jedné z knih údajně chystaných k vydání. Kromě toho napsal celkem 35 povídek, z nichž většina vyšla pouze v časopisech. Zemřel 27. ledna 2010.