Je Peter Bič Project pouze projekt?

V podstatě to tak vzniklo. Před třemi lety jsem nahrál sólové album, na které jsem si pozval řadu hostí. Byli mezi nimi Peter Cmorik, Peter Lipa a další. Abych ho mohl prezentovat naživo, vznikla kapela, do které jsem sehnal mladé a velmi talentované lidi. Začali jsme koncertovat a jednoho dne jsem si uvědomil, že to funguje přesně tak, jak jsem si vždycky představoval, tedy po stránce muzikantské i lidské. Začali jsme skládat nové písničky, které se staly základem Say It Loud, prvního alba naší skupiny Peter Bič Project.

To zní skoro idylicky...

Přitom to až tak idylické nebylo. Kapela nevznikala moc lehce, vystřídala se v ní řada muzikantů. Někteří nevyhovovali hráčsky, jiní lidsky. Teprve před několika měsíci vykrystalizovala do dnešní podoby.

Opravdu nám šlo jen o to, dobře se bavit a prezentovat hezké písničky

Určili jste si hudební hranice, ve kterých se budete pohybovat?

Vůbec ne. Má idea byla skládat a hrát muziku, která nás bude bavit a v lepším případě bude bavit i posluchače. Chtěli jsme také dělat opravdové písničky, žádné experimenty. Věděl jsem, že když se na sebe budeme ve zkušebně při hraní usmívat, jdeme správnou cestou. Album jsme nahráli za pouhé dva týdny. Tak rychle to šlo proto, že nás to opravdu bavilo.

Na něm znějí vaše písně dost tanečně, na koncertech ale mají silný rockový nádech. Proč je naživo prezentujete právě takhle?

Původní představa byla, že nebudeme skládat taneční písničky. Hledali jsme ale aktuální podobu, a tak jsme se nechali inspirovat hudbou, která je teď moderní, a také novými zvuky. Všechny naše písně lze přitom hrát jen s akustickou kytarou nebo klavírem. Na koncertech si děláme, co chceme, takže je v nich najednou víc rokenrolu, blues i heavy metalu.

Vašim písničkám se nedaří jenom na Slovensku a v Čechách, ale také jinde. Je vaším cílem uspět ve světě?

Nikdy to nebyl náš cíl ani záměr. Opravdu nám šlo jen o to, dobře se bavit a prezentovat hezké písničky. Na Slovensku se v rádiích nehrají skladby slovenských kapel, které mají anglické texty. Protože jsou všechny naše texty v angličtině, vůbec jsme nepočítali s tím, že bychom měli ve slovenských rádiích šanci.

Nakonec po našich písních ale skočila, což nás překvapilo. Nejdřív začala hrát skladbu Hey Now a pak další. My jsme mezitím natočili k Hey Now videoklip, který jsme zavěsili na YouTube. Tam ho viděl jeden americký novinář a napsal o ní na svůj blog. V tu chvíli se nám začali ozývat novináři z celého světa s tím, že se jim ta písnička líbí. A také ji začala hrát některá světová rádia - v Dánsku, Švédsku, Rakousku, v Brazílii i jinde.

Nedávno jsme vystupovali ve slovinské Lublani jako hlavní hvězda večera na festivalu pro dvacet tisíc lidí. Povedlo se to díky tomu, že naše písničky hrají i mnohá rádia na celém Balkáně. Minulý týden jsme hráli na festivalu ve Švédsku a o víkendu pojedeme na polský festival Sopoty.

Je pro vás osobně tato kapela to nejlepší, čím jste jako kytarista prošel?

Určitě. Hrál jsem v IMT Smile, s Richardem Müllerem, Peterem Lipou, Janou Kirschner a dalšími, ale tohle je můj osobní projekt. Je to má intimní záležitost.

Vydáte i druhé album?

Rádi bychom ho natočili, ale myslíme si, že první album nabízí ještě několik singlů, takže se budeme věnovat jejich propagaci.