Do 25. srpna ukazuje v pražské Staroměstské radnici výběr ze své mnohaleté tvorby včetně cenami ověnčené série indických zápasníků, slepců v Libérii, dětských narkomanů v Oděse či žijících bohyň v Nepálu. Dosud největší výstava tohoto fotografa a vášnivého dobrodruha dostala název Váš svět mýma očima.

Novotný navštívil přes šedesát zemí, byl svědkem válečných konfliktů v Jugoslávii nebo Náhorním Karabachu, zachytil výcvik afghánské policie i emotivní pohřeb požárníka, který zasahoval v New Yorku po teroristickém útoku v září 2001.

„Musím přiznat, že čím jsem starší, tím raději dělám klidnější věci, a hlavně co nejdéle. Třeba festivaly v jižní Asii nebo české a moravské masopusty jsou pro mě vítaným odlehčením,“ prozrazuje.

Dobrá fotka je ta, kterou si lidé pamatují nějaký čas

Například ke slepcům v Libérii a později v Indii se dostal zcela náhodou: „V Libérii jsem byl dělat reportáž o českých vojácích, kteří sloužili v misi OSN, a ten slepecký dům byl kousek od místa, kde jsme v Monrovii bydleli. Chodil jsem tam za nimi asi týden, což je paradoxní, protože když jsem pak za to dostal cenu World Press Photo, cítil jsem se až trapně, když si uvědomíte, že v kategorii Každodenní život obvykle vítězí věci, na nichž fotografové pracují měsíce, ne-li roky.“

Od mládí ho láká nepoznané. Zpočátku cestoval stopem na vlastní pěst, četl knížky od Halliburtona a psal reportáže z míst, která fotografoval.

Později pracoval pro několik tuzemských novin a časopisů, dnes je na volné noze a jeho snímky publikují mimo jiné The New York Times, Stern, El Mundo nebo Vanity Fair. Kromě prestižní World Press Photo několikrát bodoval v rámci Czech Press Photo.

„Dobrá fotka je ta, kterou si lidé pamatují nějaký čas. Pokud se na fotografii podíváte a v tu chvíli na ni zapomenete, je nanejvýš průměrná. Já dělám výběr intuitivně, a když dávám dohromady tematický celek, snažím se o úplný příběh. Nějaká estetika je pro mě vyšší dívčí,“ dodává.