Čím je pro vás blues, když ve svých skladbách mísíte také prvky karibských stylů reggae, calypso, jižanského zydeka či hudby afrických griotů?

Blues je velice expresivní, kultivovaná hudba, kterou rozvinuli vysídlení Afričané, aby překonali strasti a těžkosti života ve Spojených státech, zvláště na americkém jihu. Je to hudba zahrnující všechny lidské emoce, a tak se z ní stala nejvíc prožívaná a oduševnělá forma populární hudby. Všechny ostatní styly jsou příbuzné. Griot je sice dávný, ale moderní rodič vybrnkávání na kytaru.

Proč jste se v 80. letech přestěhoval na Havaj a dal tam dohromady Hula Blues Band?

Přestěhoval jsem se na Havaj, aby moje děti vyrůstaly v pozitivním a pečujícím prostředí. Kapela s kluky ze skupiny Na Pali vznikla proto, že se hráči chtěli od sebe učit, zvlášť zvraty na konci hudebních frází, a také z kamarádství a vzájemného obdivu. Na Havaji mají druh blues, který je také ovlivněn raným blues z Jihu a country.

Jak moc je podle vás určující vliv hudby z Afriky?

Zřejmě vůbec nejvíc. Všechny jiné styly jsou výsledkem toho, že africká tradiční hudba dostala nový prostor pro své vyjádření a rozvoj.

A co vliv dalších bluesmanů jako Howlin´ Wolf, Muddy Waters nebo Lightning Hopkins?

Ti všichni jsou perfektními příklady, jak dělat svoji hudbu.

Co vás vedlo k rozhodnutí věnovat se hudbě?  

Nikdy to nebylo moje rozhodnutí, to hudba rozhodla, že bude hrát ve mně.

Znáte Novosvětskou symfonii od Antonína Dvořáka?

Ano. On poznal, že vzniká nová hudba a je to potřeba vzít v potaz a začlenit do klasických kompozic. To, co udělal, bylo skvělé.

Jak si vybíráte spolupracovníky? Pracoval jste i se Cyndi Lauper, Joan Osborne nebo Toumani Diabate...

Znovu - to hudba mě staví před příležitosti a spolupráce.

Co zahrajete během koncertu v Praze? 

Hudbu, kterou je radost poslouchat a tancovat na ni.