Na poslední cestě ho vyprovázeli kamarádi z divadla a další přátelé nebo fanoušci Cimrmanů. Přišli také třeba režisérka Olga Sommerová, socioložka Jiřina Šiklová, výtvarník Jaroslav Róna, herečka Vlasta Chramostová, bývalý politik Jan Ruml nebo ministr vnitra Jan Kubice.

Kašpar v oblíbeném divadle působil od roku 1975, nejprve jako kulisák, postupně se vypracoval na stálého člena souboru. Jeho kolega a přítel Zdeněk Svěrák začal svůj projev vzpomínkou, že se dnes loučí již s pátým členem divadla a kamarádem, se kterým po léta prožíval na jevišti chvíle velké radosti a zvláštního spříznění. „Tam nahoře v českém nebi přišli na to, že by se možná v té sestavě dalo hrát, a zakládají skupinu B. Nebo A – o to se budeme ještě nějaký čas přít,“ řekl Svěrák s odkazem na poslední cimrmanovskou hru České nebe.

Herci Divadla Járy Cimrmana Petr Brukner (vlevo), Miloň Čepelka (druhý zleva) a Bořivoj Penc (třetí zprava)

Herci Divadla Járy Cimrmana Petr Brukner (vlevo), Miloň Čepelka (druhý zleva) a Bořivoj Penc (třetí zprava)

FOTO: Michal Kamaryt, ČTK

Řekl, že Kašpar by podle něj byl bez divadla nešťastný. „Vždyť ještě nedávno trval na tom, že si zahraje děda Vševěda s hadičkami, které mu dodávaly kyslík, aby mu stačil dech na jeho oblíbenou větu: A nejhorší ze všeho jsou trpaslíci,“ řekl.

Vzepřel se osudu

„Osud ho podrobil těžké zkoušce. Tohoto neposedného, vitálního člověka posadil v 36 letech na invalidní vozík. Nevíme, s jakým záměrem, ale víme, že se Honza svému osudu vzepřel s takovou statečností, že nás chodící morálně předjel o celé kolo,“ řekl Svěrák.

Zdeněk Svěrák

Zdeněk Svěrák

FOTO: Michal Kamaryt, ČTK

Lidé se s Kašparem loučili také za zvuku písničky San Francisco Scotta McKenzieho, zpíval Vladimír Mišík a při poslední skladbě kapely Tiger Lillies nejbližší přátelé drželi čestnou stráž u rakve a zamávali mu na poslední cestu.

Kašpara si lidé mohou pamatovat například jako náčelníka Karla Němce ze hry Dobytí severního pólu nebo praotce Čecha ze hry České nebe. Svěrák s Ladislavem Smoljakem pro něj psali takzvané sedací role, jako byl například zvědavý invalida Jirka Karásek v Záskoku.

„Ty máme dodnes, a když už Honza není, tak bude muset na vozíku jezdit někdo, kdo umí chodit,” říká Svěrák. Kašpar hrál také v 15 filmech včetně televizních. Spolu se Svěrákem se podílel na vzniku svazu paraplegiků a centra Paraple, které pomáhá ochrnutým lidem.