Jak se cítíte při takové oslavě a s tímto číslem?

Naprosto skvěle. Práce mám dost, zdraví mi slouží, tak se mohu soustředit jen na hudbu. Teď před koncertem jsem připravoval se svým big bandem program a upustil jsem od původní myšlenky, že po sóle hosta budeme spolu hrát i duety, protože při množství gratulantů by koncert trval šest hodin.

Prošel jste mnoha kapelami, spolupracoval jste s řadou zpěváků a muzikantů. Kdy jste se cítil nejšťastnější?

Těžko vybírat, ale rozhodující momenty byly asi tři. Poprvé, když jsem nastoupil v roce 1968 do orchestru Karla Vlacha, podruhé, když jsem se stal o rok později členem doprovodné kapely Karla Gotta, kterou vedl Ladislav Štaidl, a potřetí, když jsem byl v roce 1983 jmenován šéfem rozhlasového tanečního orchestru, poté Big Bandu Radio Praha.

Nyní máte vlastní big band, co vás s ním čeká?

Po narozeninovém koncertu běžný náš život, to znamená hlavně vystoupení na různých akcích, zejména na plesech a bigbandových festivalech, kterých naštěstí v poslední době přibývá. Vystupujeme občas i v Divadle U Hasičů v programu Felixír s Jitkou Zelenkovou a s mým synem, zpěvákem a také klarinetistou Felixem ml. Mám ale i menší šestičlennou skupinu Swing Band, se kterou se chystám letos do čínské Šanghaje.

Vedle jazzu a popu hrajete i klasiku, absolvoval jste JAMU, Mozartův klarinetový koncert patří k vašim mistrovským kouskům. Máte na ni čas?

Nikdy jsem na ni nezanevřel a také teď hraji v různých sestavách na komorních koncertech. Ale i tam se dostane kromě klasiky i na filmové melodie či na jazzové věci z repertoáru Artieho Shawa. Nejbližší komorní koncert mám na Hluboké 27. července s klavíristou Borisem Krajným.