Páry do seriálu Navždy svoji jste vybírali v castingu. Podle čeho jste se rozhodovali?

Na casting se přihlásilo přes 150 párů. Se scenáristkou a dramaturgií jsme eliminovali páry, které chtěly jen hezky natočit svatbu. Hledali jsme takové, které skýtaly další potenciál, páry, kde bylo cítit, že je mezi nimi i něco navíc, nějaká disproporce, nějaký rodinný konflikt. Vytipovali jsme 30 párů a ty jsme navštívili a vybrali si výslednou trojici.

Splnil výběr vaše původní představy a očekávání?

Původně jsme sice chtěli natáčet se čtyřmi páry, přičemž ten poslední pár měl být ideálně nějaký hodně bohatý, zabezpečený, který by si svatbu nechal zorganizovat přes svatební agenturu. Ale tihle lidé to bohužel všichni odmítali, nikdo neměl zájem, abychom jim lezli do soukromí. S každým párem jsme natáčeli dvacet dní, takže to pro všechny zúčastněné bylo opravdu náročné, dlouhé a intenzivní.

Seriál sleduje vybrané dvojice v průběhu šesti měsíců před svatbou. Překvapilo vás něco z toho, co se mezi nimi odehrávalo?

Překvapilo mě, jak málo lásky je mezi lidmi, kteří se chtějí vzít.

Dokusoap má hodně blízko k reality show. Co pro vás zkušenost s natáčením jako pro dokumentaristku znamená?

Navždy svoji nepovažuji za dokusoap, ale spíše za dokumentární seriál. Snažili jsme se používat filmovou střihovou skladbu, nepoužíváme například komentář, který většinou dokusoapy mají.

Seriál také neobsahuje předem vymyšlené situace, spíše jsme se snažili pozorovat, co se děje. Ale jiná práce než na filmu to samozřejmě byla, musíte pořád dramaturgicky přemýšlet, protože točíte vlastně filmů šest, a ne jeden. Takže mě vlastně nakonec překvapilo, jak to bylo náročné.

Chcete se tomuto formátu věnovat i nadále? Jak si podobu dokusoapu ve veřejnoprávní televizi představujete?

Mám čtyřměsíčního syna a chci se plně věnovat jemu. Navíc mi to teď umožňuje promyslet si, jakým směrem se vydám po mateřské „pauze“ dál. Dokusoapy jako formát určitě do veřejnoprávní televize patří, bylo by skvělé, kdyby se natáčela nějaká politická nebo sociální témata.