Co vás vedlo k vytvoření alba Jediný, čo hreší?

To, co každého, kdo má vydavatelství. Vydat něco na vánoční trh. Jde o obyčejnou výběrovku featuringů a nevydaných singlů.

Po titulech Král a Fenomen zní název aktuální desky mnohem pokorněji. V poslední době se vůbec zdá, že kontroverzní rapper Rytmus dospívá…

Myslíte? Podle mě je to výsměch, který poukazuje na lidské pokrytectví. Hřešíme totiž všichni. Je to fráze z alba Fenomén: „Prepáč že som jediný, čo hreší, všetci ste bez chyby tak to ma velmi teší.“ Co se týká dospívání, já dospěl už dávno. Akorát je problém v tom, že mě lidé soudí podle skladeb a videí z YouTube. S klidem mohu ujistit všechny, že každý krok, ať už vyspělý anebo nevyspělý, je do detailu promyšlený.

Je možné, že má na vás pozitivní vliv vztah s Darou Rolins?

Podle toho na co. V roce 2011 vyšly skladby jako Fenomén, Hovnám neodpovedám, AKM, Deti stratenej generácie, Ona má štýl a mnoho dalších. Když si to tak shrneme, polovina je negativní a polovina pozitivní. V mé hudbě je mnoho různých stylů a emocí, takže se nedá takto škatulkovat. V soukromí jsem odjakživa pozitivně naladěný, bez ohledu na to, jestli jsem zadaný, nebo jestli jsem sám. Miluji svůj život, práci a pochopitelně i svou ženu Daru.

Před pár týdny jste vypustil takové vyznání lásky, skladbu 8. október, kterou jste zařadil i na novou desku. Kdy vás napadlo, že Daře napíšete písničku?

Chtěl jsem ji originálně překvapit, protože 8. říjen je pro nás den, kdy se propojily naše cesty. Prostě srdcová záležitost ze života. Videodopis. Vzhledem k tomu, že ten song sklidil pozitivní ohlasy, zařadil jsem jej i na výběrovku.

Už jste někdy nějaké ženě lovesong napsal?

 

Vidím, že mě neznáte. Ano, skoro na každé desce.

Na vašem Facebooku mě zaujal vzkaz „bratia Česi, nebudte zas negatívni“. Máte pocit, že se ta česká negativita projevuje i v recenzích vašich desek?

Každé album, které vydám, patří v Česku i na Slovensku zpravidla k nejprodávanějším a každé rotuje celý rok na koncertech v klubech nebo mezi dýdžeji. Tím statusem jsem chtěl říct, že mě nezajímají názory bezvýznamných nehudebníků sedících za počítačem. Nesleduji, co se o mně píše. Upřímně řečeno by se to ani nedalo stíhat. Sleduji počty fanoušků na své fanouškovské stránce na Facebooku a YouTube kanálu, protože patří mezi nejsilnější média u nás i v České republice.

Ale abych se vrátil k tomu vzkazu. Když na svém profilu zveřejním nějakou informaci týkající se peněz anebo úspěchu, jsou to většinou Češi, kteří jsou vůči tomu negativní. Netvrdím, že všichni, ale rozhodně je jich víc. Nevadí mi to, ale snažím se motivovat lidi a ukázat jim, že nic není zadarmo a na svůj úspěch je třeba být hrdý.

Uveřejnil jste také fotografii z oběda s Andrejem Babišem. Bude vás sponzorovat?

Nepotřebuji chodit na obědy se sponzory. Setkali jsme se z důvodu oboustranného zájmu poznat se a popovídat si. Zbytek si nechám pro sebe.

Vaší cílovou skupinou jsou hlavně mladí lidé a pro mnoho z nich se můžete stát vzorem. Uvědomujete si, jakou na sobě máte zodpovědnost?

Jasně že uvědomuji. Proto je dobré, že jim ukazuji, jak na sobě tvrdě pracuji. Vydělávám, sportuji, vyhýbám se alkoholu i drogám. Jediné, co mi můžete vytknout, je, že nadávám. Ale proti drogám, rozbitým manželstvím či politickým finančním kauzám jsou mé nadávky bezvýznamná záležitost.

V souvislosti s tím mě napadá otázka používání vulgarismů v hip hopu. Myslíte si, že by se bez nich neobešel?

Na jedné straně tvrdíte, že jsem dospěl, potom vám zase připadá, že ne, protože nadávám. Zdá se mi, že se na mě díváte skrz prsty. Je to k vaší škodě, protože to takhle dělám dvacet let a vychází mi to. Podívejte se, já vím, kdy a kde mám používat sprostá slova. Pokud se pořádně zaposloucháte do mé tvorby, zjistíte, že polovina je bez nadávek a druhá s nimi. Je na vás, na kterou polovinu se chcete soustředit.