Karlínská inscenace je prakticky doslovnou replikou jeho poslední v Městském divadle v Brně, se stejným inscenačním týmem a Radkou Coufalovou, alternující titulní roli.

Odehrává se na lehce ironizující, snadno proměnlivé, v případě divadelního zákulisí však poněkud ponuré scéně a ve slušivých kostýmech. Skála s dramaturgem Ondřejem Šrámkem využil úpravu Oldřicha Nového, ale „Nitušku“ přesadil do Francie 50. let minulého století a vojáky proměnil na populární četníky ze Saint Tropez, aniž z toho ale dokázal vytěžit očekávanou hojnost navazujících nápadů. Zůstalo jen u několika slovních odkazů, bicyklu a s velkou slávou na scénu dotlačeného automobilu.

Zdá se, že v Karlíně zůstal Skála lepším choreografem než režisérem. Dokazuje to už slibně rozpohybovaná předehra, během níž se odehraje ve zkratce část děje, ale vlastní inscenace postrádá temporytmus a dotažení situací do čitelných point. Platí to především o scéně v divadelním zákulisí, kde Skála zahodil většinu osvědčených vtipů. A to měl přitom k dispozici tak zkušené herecké mistry, jakými jsou Pavla Břínková (hraje Corinnu a Matku představenou) či Vladimír Brabec v roli Divadelního ředitele.

Benešová přemohla nemoc a stala se objevem

V titulní roli na karlínské scéně debutovala studentka pražské HAMU Zuzana Benešová. Její „Nituška“ má dívčí půvab, energii mládí, a především čistý a průzračný hlas, jímž působivě vyzpívá i záludné výšky slavného „Aleluja“.

To, že její vystoupení těsně před premiérou ohrozila nemoc - akutní zánět hrtanu a průdušek, diváci na jejím temperamentním výkonu vůbec nezaregistrovali.

Zuzana Benešová coby Mamzelle Nitouche a Vladimír Brabec v roli ředitele divadla

Zuzana Benešová coby Mamzelle Nitouche a Vladimír Brabec v roli ředitele divadla

FOTO: Michal Kamaryt, ČTK

Zuzana Benešová: Nituška jsem vlastně já
Absolvovala jste zpěv na konzervatoři a nyní studujete operní zpěv ve čtvrtém ročníku na pražské HAMU. Znamená to, že míříte na operní prkna?
To bych zatím rozhodně netvrdila. Myslím, že opera je pro mě ještě hodně vzdálenou planetou. Cítím vnitřně, že se v operním zpěvu nedokážu pořád dostatečně uvolnit, že nejsem sama sebou. Takže zatím vidím své působiště spíše v muzikálu a v operetě.
Mamzelle Nitouche ale rozhodně není snadná role…
Je to moje zatím nejnáročnější postava a také první zkušenost s operetou, dosud jsem hrála pouze v muzikálech. Měla jsem obrovské štěstí, že jsem uspěla v konkurzu. Velice si vážím toho, že jsem tu roli dostala. Zkoušení bylo pro mě velkou školou, a to jak prací s režisérem Gustavem Skálou, tak s hvězdnými hereckými kolegy.
Která z poloh této postavy je vám bližší – ctnostná klášterní chovanka Denisa, nebo rozpustilá operetní hvězdička Nituška?
Obojí, protože to jsem vlastně já. Pocházím z Českých Budějovic a během studia v Praze jsem, stejně jako Denisa, bydlela v klášterních internátech. Nejdříve u dominikánek, pak u karmelitánek, takže s tím mám osobní zkušenost. A stejně jako ona jsem chodila potajmu a načerno i do divadla, takže je ve mně Denisa i Nituška. Mám tu postavu velice ráda, zpívávala mi ji už moje babička, znám nahrávky s paní Břínkovou i televizní zpracování.
Od Nitušky vede obvykle cesta k dalším operetním rolím. Máte nějaká tajná přání?
Zatím jsem na začátku cesty. Uvidím, jak se to vyvrbí.

Z mužského obsazení inscenaci suverénně vládne Vladislav Beneš v roli Majora. Má v sobě velký komediální potenciál, který jeho domovské Národní divadlo využívá jen velmi málo. Jeho Major je do detailů vystavěná figurka namíchaná z mužské ješitnosti i dětské bezelstnosti.

Bronislav Kotiš v dvojroli ctnostného varhaníka Celestina a operetního skladatele Floridora vedle něho odvádí jen v této postavě obvykle vídanou rutinu. A značně bezvýrazný je i poručík Champlatreux Mariána Vojtka. Zato v malé, ale efektní roličce vojína Loriota zazářil dokonalou profesionalitou a přesnou komikou Tomáš Trapl. Solidní výkon odvádí orchestr a company pod taktovkou Kryštofa Marka.

Karlín má v nové „Nitušce“ spolehlivou, leč na možnosti hvězdného obsazení trochu nudnou inscenaci. Bezpochyby se však stane diváckým hitem, jak je u tohoto titulu obvyklé.

Florimond Hervé: Mamzelle Nitouche Hudební nastudování a dirigent Kryštof Marek, režie a choreografie Gustav Skála, scéna Eva Brodská, kostýmy Roman Šolc. Premiéra 31. 1., Hudební divadlo Karlín Praha.

Hodnocení 60 %