V brněnském Divadle U stolu Centra experimentálního divadla se staršího textu Andrzeje Wajdy Nastasja Filippovna - O lásce-soucitu a lásce-vášni - ujal neúnavný František Derfler. Výsledek - přízračná inscenace o konfrontování postojů obou tragických hrdinů k jejich femme fatale.

Sen a přízrak

Jen malé odbočení: Ještě inspirativnější postavou Dostojevského románů je třeba Velký inkvizitor z Bratrů Karamazových. Ten se v CED objevil před několika lety jako velká vsuvka v Morávkově Bestiáři podle Dostojevského - Svlékání z kůže.

Derflerova Nastasja Filippovna nepřináší do poetiky U stolu nic moc nového. Ti dva, Rogožin a Myškin, rozjímají v hrůze činu nad zavražděnou Nastasjou, krve na hruď vyteklo, jen tak co by se na kávovou lžičku vešlo, a vracejí se k pocitům, prožitkům, bláznění i ke sporům o ni.

Myškin v podání Michala Bumbálka, už si ho zahrál v Huse na provázku, je identickým věčným dítětem mezi realitou a snem, stíhaným zhoršující se nevyléčitelnou chorobou, k jejímuž rozpoutání Filippovna vytrvale přispívá. Rogožin Viktora Skály, vypůjčovaného ke Stolu pravidelně z Městského divadla, je Rogožinem obhroublým, surovým, v beznaději ale jihnoucím, trochu sebelítostivým, neschopným rozumově pojmout vlastní zbědovanost, a proto nakonec vraždícím.
A s nimi tanečnice Jana Přibylová oživující Nastasju jako sen a přízrak. Ty dva už navždy, pokud je chorobnost zmarněných životů zcela nepohltí, bude pronásledovat, mučit jejich představivost rozedřenou beznadějí prožitků s ní.

Příběh je jako vždy v sklepním prostoru U stolu silný, i když v doprovodu tanečními metaforami, jakkoli těžko něčím jiným nahraditelnými, pravda už maličko omšelý.
Divadlo U stolu v CED naplňuje původní určení vyslovovat se k závažným otázkám víry člověka v ideál formami pocitového filozofického divadla. Pravdou zůstává, že se v jeho čarovném prostoru v minulých letech objevila i silnější témata: Demlova Boží duha, Wiesslův Šamhorodský proces (Soud nad Bohem) atd.

Divadlo U stolu, Centrum experimentálního divadla Brno - Fjodor Michailovič Dostojevskij, Andrzej Wajda: Nastasja Filippovna. O lásce -sucitu a lásce-vášní. Překlad Tereza Silbernáglová. Úprava, režie a výběr hudby František Derfler, choreografie Hana Litterová, kostýmy Eliška Ondráčková, scéna DOBS. Premiéra 1. a 2. prosince 2012 v Sklepní scéně CED.

Celkové hodnocení 70%