Článek
Zatímco Nova s Primou se tedy nazdobily nanejvýš televizními premiérami distribučních filmů, třeba českým muzikálem V peřině s Lucií Bílou a animovanou „trojkou“ Doby ledové, veřejnoprávní ČT, žijící z koncesionářských poplatků, přispěla i dvěma vlastními hranými novinkami. Skutečnost, že nejvyšší sledovanosti dosáhla její štědrovečerní premiéra Dvanácti měsíčků, by ji mohla povzbudit, aby se nebála větší velkorysosti i náročnosti.
Prospělo by to i zmíněné pohádce, kde z klasické předlohy vytvořili scenáristka Jana Janíková a režisér Karel Janák romantický příběh. Nápad inspirovat se Mrazíkem i Popelkou a citovat i oblíbené tituly jako Krakonošovy lyžníky, který z něj dělá komedii, se ukázal jako spásný.
Bez něj by totiž scénář vydal tak na pohádku pro nedělní odpoledne. Příčinu znají nejlíp na Kavčích horách, divák se může jen ptát, jestli filmaře držel hlavně v rožnovském skanzenu rozpočet, nebo se zkrátka moc nepovedla autorská a dramaturgická příprava. Nutno ale připomenout, že režisér z textu vydobyl i s vydatnou pomocí herců celovečerní titul, který je možné vysílat ve svátečním prime timu.
Navzdory celkově pěkným výkonům v hlavních rolích – Marie Majkusové, Romana Vojtka, Veroniky Žilkové a Ivany Korolové – by komedii ale přece jen pomohlo, kdyby druhá dvojice, představující macechu s rozmazlenou vlastní dcerkou, dostala v některých scénách trošičku méně prostoru i volnosti.
Šťastný smolař
Božíhodová novinka Šťastný smolař vznikla podle mnohem zdařilejšího scénáře Marka Epsteina, který jej volně napsal podle námětu Mateje Mináče. Od první chvíle vypráví sympatickou a vtipnou zkratkou, s níž elegantně urazí dlouhé časové úseky i vzdálenosti, nešetří přitom jemným i černým humorem a slovními hříčkami a s režisérem Jiřím Strachem si přitom náramně rozumějí.
Vedle hlavních hrdinů, kominíka Filipa Cíla a jeho kumpána na cestách Ivana Trojana, se postupně začne rýsovat další dvojice – Trojan a Jiří Dvořák coby cirkusák Carlos. Jsou to právě tito dva nepoznaní bratři, kdo v protikladu k nešikovnému kominíkovi vytvářejí ze Šťastného smolaře mimořádný příběh. Ten i díky hereckým výkonům hlavní mužské trojice chvílemi dokonce přesahuje hranice pohádky – diváka však jen trošku zamrazí a celkový tvar to neruší. Kéž by scenáristy i režiséry potkalo příští rok víc takových šťastných okamžiků.