Článek
Pracovní verze dokumentu čítá 81 stran, jak Novinkám v úterý sdělil ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (nestr. za ANO) s tím, že dokument primárně připravila a zpracovávala Legislativní rada vlády spadající přímo pod něj.
„Předpokládám, že vláda v pondělí 20. července vyjádření schválí, byť s nějakými drobnými změnami oproti tomu, jak ji teď máme zpracovanou. A v co nejkratší době, počítám, že nejpozději druhý den, ji odešle na Ústavní soud,“ přiblížil Tejc.
Na otázku, zda vláda navrhuje prezidentovu žalobu zamítnout, odpověděl, že je potřeba počkat na pondělní schválení dokumentu. „Ale snažíme se logicky obhajovat pozici vlády a opravdu zdůraznit to, že vrcholným orgánem výkonné moci podle Ústavy ČR je právě vláda,“ podotkl ministr.
„Vyjadřujeme se jak ke sporu jako takovému, tedy k meritu věci, která se bude u Ústavního soudu teprve projednávat. Jsou tam i naše výhrady k přijetí předběžného opatření,“ popsal Novinkám Tejc.
Ten už rozhodnutí Ústavního soudu (ÚS) z 24. června o vydání předběžného opatření otevřeně kritizoval. Nyní nastínil část svých výhrad: „Podle mého názoru byl ve věci popřen princip spravedlivého procesu, protože soudce zpravodaj (Pavel Šámal) nezaslal prezidentův návrh žádnému z účastníků řízení, tedy ani ministerstvu zahraničních věcí a vládě. A to je přímo v rozporu se zákonem o Ústavním soudu.“
Tento zákon podle něj říká, že soudce zpravodaj zajistí, aby byl návrh neprodleně doručen účastníkům řízení s výzvou k vyjádření ve lhůtě, kterou určí nebo stanoví zákon. To se nestalo.
Tejc: Fakticky už rozhodli
Stejně tak mu vadí, že soudci předběžné opatření v kompetenčním sporu vydali, protože zákon o ÚS s ničím takovým nepočítá. Soud tak podle něj „fakticky rozhodl o samotném meritu věci“, byť tvrdí, že nikoli.
„Ústavní soud rozhodl, že se prezident summitu účastnit má, což znamená, že spor už byl fakticky věcně rozřešen. Vyhověl předběžnému opatření, ale v konečném důsledku i samotné žalobě,“ konstatoval Tejc, podle kterého došlo i k porušení principu soudní zdrženlivosti, protože ÚS zasáhl do politických dějů.
Ministr doplnil, že rozsáhlé vyjádření bude tyto jeho výhrady určitě obsahovat. Zároveň bude jediným stanoviskem, které kabinet poskytne. „Pokud mám správné informace, ministerstvo zahraničních věcí jako jeden z účastníků své samostatné vyjádření nebude dávat. Bude pouze toto vládní, na kterém ministerstvo spolupracovalo,“ podotkl šéf justičního resortu.
Titulní strana pracovní verze vyjádření vlády ke kompetenční žalobě
Spor o české zastoupení na summitu NATO konaném 7. a 8. července v Ankaře začal na jaře, kdy Babiš oznámil, že kabinet s účastí prezidenta Pavla nepočítá.
Pavel naopak tvrdil, že vláda nemůže rozhodnout, zda se summitu zúčastní. Odkazoval na ústavní pravomoc prezidenta zastupovat stát navenek a na dlouhodobou praxi, podle níž byli čeští prezidenti pravidelně součástí delegací na summitech NATO. Současně ujišťoval, že by v Ankaře respektoval mandát schválený vládou.
Vláda 22. června schválila složení delegace bez prezidenta, na což Pavel reagoval kompetenční žalobou a návrhem na předběžné opatření. ÚS o dva dny později vydal předběžné opatření, podle kterého vláda musela prezidenta do delegace doplnit. Toto rychlé rozhodnutí kritizovali premiér i další členové vlády včetně Tejce, ministr zahraničních věcí Petr Macinka (Motoristé) ho dokonce označil za „ústavní puč“.
