Hlavní obsah

Dva poldové uprostřed chicagského inferna

Právo, Radmila Hrdinová

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Hru chicagského dramatika Keithe Huffa, kterou v české premiéře uvedlo pražské Divadlo Ungelt, prý odmítlo několik divadel jako pouhé vyprávění.

Foto: Marie Krbová

David Švehlík a Richard Krajčo jsou dokonale sehranou dvojicí.

Článek

Populární se stala až dva roky po chicagské premiéře, když ji v roce 2009 uvedl na Broadwayi producent bondovek Albert R. Brocolli s Danielem Craighem a Hughem Jackmanem v rolích policistů-pochůzkářů, kteří zblízka prožívají drsnou každodennost chicagského předměstí.

Oba vyprávějí příběh, respektive několik příběhů. Vtip je v tom, že každý jinak, takže divák si musí svůj příběh složit sám. A také názor na dvojici, v níž tradiční rozdělení na dobrého a zlého poldu neplatí vůbec doslova.

Deštivé dny jsou hrou o dvou nerozlučných kamarádech – poldech, jimž se heslo „pomáhat a chránit“ vymkne z rukou, protože svět nefunguje podle krásných hesel a rozpoznat dobro od zla je čím dál složitější, zvláště když do hry vstoupí pojmy jako přátelství, láska, rodina, zrada, tolerance či spravedlnost.

Krajčo a Švehlík

Huffovu hru nastudoval režisér Janusz Klimsza, jemuž její drsná chlapská poetika perfektně sedí. Ze zdánlivě nedramatického textu dokázal vykřesat nesmírně akční drama, plné vypjatých emocí, drsných slov a zpočátku i humoru, odlehčujícího závažné téma. V Richardu Krajčovi a Davidu Švehlíkovi našel dokonale spřízněné duše, jejichž devízou je empatické partnerství i schopnost naplnit intimní prostor Divadla Ungelt herectvím, které se nebojí velkého gesta i emotivního nasazení, aniž by postrádalo autenticitu prožitku.

Je to zážitek ze skutečně naplněného hereckého divadla, jež nenechá diváky vydechnout, kde hraje tělo i každý mimický sval, oči, v nichž se odráží bezmocný vztek, zoufalství i strach, a kde se předměty uvěřitelně mění v živé lidi a střelba nepůsobí směšně a samoúčelně, ale hrozivě. Pro Ungelt je to další z dramaturgických zásahů, posunující stávající repertoár k drsné a kruté realitě dneška.

Celkové hodnocení: 90%

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám