Článek
Čí byl nápad, vytvořit rekord v počtu odehraných písní?
Pavla Kloupara, organizátora Sázavafestu, který nás vždy zásobuje podobnými návrhy. Já bych na to za střízliva těžko přistoupil. Ale nakonec mi to přišlo jako zajímavá výzva.
Jak bylo těžké takovou věc zorganizovat?
Kapela měla několik soustředění, kde vše musela nazkoušet. Navíc nás posílil bývalý kytarista Petr Ostrouchov. Bez něj bychom totiž spoustu písniček nedali vůbec dohromady. Těch sto skladeb jsem vybral já, ale ostatní se k tomu vyjádřili. Rekord je opravdu oficiální. Byla tam komisařka, která vše kontrolovala a po každém koncertě mi brala z ruky playlist, aby si údaje ověřila. Máme certifikát, ale hudba není sport, takže mi to celé přijde spíš vtipné.
Těch sto skladeb jsem vybral já, ale ostatní se k tomu vyjádřili
Pomáhá ti v organizování kapely zkušenost s povoláním pedagoga?
Učitelů je u nás v kapele víc – saxofonista Tomáš Belko nebo zpěvačka Jana Jelínková, která se tomuto povolání věnuje stále. Co se týče té zkušenosti, tak to asi ne. Ve škole jsem rozkopl dveře do třídy a tři hodiny mluvil o renesanci. Organizace kapely je jiné kafe, to máš v sobě. Ostatní musí být připraveni na to, že jsi magor a musí ti vycházet vstříc.
Zpěvačka Jana Jelínková působí na scéně jako přísná a spravedlivá učitelka. Je taková i v civilu?
Je to jediná ženská, takže musí mít vždy pravdu. My ostatní máme sklony k hysterii mnohem větší. Jana je bezprostřední a je takhle drsná jak ve škole, tak i v rámci kapely. Třeba v momentě, kdy na nás z publika někdo pořvává, ať už hrajeme, a já na něj startuju, ona situaci svou autoritou uklidní. Nebo mě naopak pošle jako tupou sílu něco řešit. Prostě učitelka se vším všudy.
V řadách kapely působí i holandský baskytarista Wilco Versteeg. Jak se k vám dostal?
Když kapela sháněla baskytaristu, tak nám o něm řekl Milan Cimfe ze studia Sono. Zpočátku mi to přišlo šílené – holandský baskytarista, který bydlí v Kutné Hoře. Jenže Willy, s image jako Mel Gibson pro chudé, přišel na zkoušku a bez znalosti not zahrál pět našich skladeb naprosto dokonale. Časem jsme zjistili, že je takový malý Forrest Gump. Třeba před několika lety na Sázavafestu hrál Jimi Somerville.
Honza Kalina
Než přijel, ochranka vyklidila zákulisí a nikdo se k němu nesměl ani přiblížit. My hráli o den dřív, ale Willy tam jako vždy zůstal. Najednou mi přišly fotky, na kterých se náš Holanďan objímá s Jimim Somervillem. Známá je i historka z jiného festivalu, kde se mu podařilo umluvit slavnou kapelu Hotknives, aby odjela dřív a odvezla ho na vlak, protože spěchá.
Ale nejslavnější je příběh s Václavem Havlem. Jak to bylo?
Na festival v Trutnově měl dorazit exprezident Havel. Takže všichni ven, já stál asi sto padesát metrů od hospody, kde byl. Najednou koukám, kdo s ním sedí u stolu – a byl to Willy. To je neuvěřitelné, kam se dostane. U něj je to spontánní, on neživí ambice být viděn s hvězdami. Má jediný sen, koncertovat se Sto zvířat doma v Holandsku. Pokusíme se mu ho splnit.
Třeba se to povede v rámci turné k nové desce. Proč se jmenuje Hraju na klavír v bordelu?
Je to citace šéfa reklamních agentur Ogilvyho, který říkal, že než aby matce sdělil cokoli o vlastní práci v reklamce, tak jí raději řekne o svém fiktivním angažmá pianisty v bordelu. Ovšem slovo bordel má více významů, třeba ve smyslu nepořádku. Jak v okolí, tak i ve vlastním nitru. S touhle skladbou se kapela strašně nadřela a navíc byl hned problém v jednom rádiu kvůli názvu.
Na albu jste dotáhli k dokonalosti svou kabaretně swingovou hudbu. Víš, kudy se hudba Sto zvířat bude ubírat dál?
Kdysi jsem takové kapely viděl v Americe a strašně se mi líbily. Zněly staře, ale zároveň moderně. Říkali tomu Gangsta Swing. Těší mě, že Sto zvířat dosáhli takového zvuku. Co bude dál, to teď nevím. Jedu z porodnice s dítětem a nepřemýšlím, jaké bude to příští. Možná zkusíme zpracovat téma alkoholu jako inspiračního intelektuálního zdroje. Písniček o lásce už bylo dost!
