Román 2666 Roberta Bolaña nabízí strhující čtení

Oslovili tak celý svět. V české verzi 856 stran s neobyčejně čtivým překladem Anežky Charvátové. Světoobčan Bolaño, rodem Chilan, dobu literárního zrání proživ v Mexiku, zralost pak nejvíce ve Španělsku. Spojil pětici příběhů o amnézii světa, respektive o znovuzrození příběhů z minulosti, která tu existovala ještě dříve, než byla Země. Přesto své literární malby o zrůdném světě lidí datoval do 20. století.

Vše začíná setkáváním čtyř vědců toužících odhalit podrobnosti díla proslulého literáta jménem Benno von Arcimboldi. Jeho obraz nelehkého dětství, dramatického života z válečné i totalitní podoby minulého věku je považován za memento mimořádného dosahu. Francouz Pelletier, Španěl Espinoza, Ital Morini i Angličanka Nortonová jdou za svým snem říci cosi originálního o tvůrci, s nímž se nikdo z nich nesetkal. Sami pak prožívají dobrodružné osudy, které si nezadají s těmi od Arcimboldiho.

Dostávají se na sever Mexika do fiktivního města Santa Teresa, kde mizí mladé ženy, objevené umučené k smrti. Na první část, nazvanou Kritici, navazuje depresívní příběh chilského filozofa Óscara Amalfitana, vystřídaný kapitolou o černošském novináři přezdívaném Fate.

Ten přijíždí do Santa Teresy napsat reportáž o boxu, sám prožívající životní i profesní krizi. Pomalu jako každá z Bolanových postav, snažících se vyrovnat s krutým světem.

Bolaño pohrávající si se žánry i styly nakonec prozrazuje inkognito Arcimboldiho.

Dostává se tak k vykreslení nacistické agrese i zkušenosti obětí stalinské výstavby. O politologických úvahách týkajících se dneška nemluvě. Žádné tabu pro něj neexistuje.

V češtině už vyšly romány Divocí detektivové i Nacistická literatura v Americe, díla se stopou fantasknosti Jorge Borgese. Bolaño šel však v míchání velkého kotlíku příběhů dál, poučený navíc evropskými dějinami, čímž přesáhl stylový i myšlenkový obzor pomyslných učitelů.

Jeho poslední dílo nabízí strhující čtení a zároveň hluboké zamyšlení nad tím, co bylo dáno světu prožít v době nedávné. Nebo snad opravdu trpíme amnézií a čeká nás jen to, čím lidstvo už dříve prošlo, jen si to už nikdo nemůže pamatovat?